D62

1978, 27. červenec,E1Dokument nebyl z bezpečnostních důvodů datován ani signován. Datum první schůzky KSS-KOR a Charty 77 se podařilo zjistit dík Ottě Bednářové, která uchovala účtenku s datem 27. 7. 1978 z parkoviště v Peci pod Sněžkou, odkud šel její syn Jiří Bednář na setkání u kiosku naproti Obří boudě na Cestě čs.–polského přátelství. Na dokument se vztahovalo informační embargo do poloviny srpna. Text dokumentu vysílalo Rádio Svobodná Evropa 16. srpna, J. Hargriftová v BBC referovala o setkání Charty 77 a KSS-KOR 18. srpna. V tisku, např. ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, vyšlo společné prohlášení 16. srpna s datem srpen 1978. Na možnost využít k setkáním s polskými disidenty tzv. Cesty čs.–polského přátelství upozornila Anna Šabatová v únoru 1978, kdy spolu s Petrem Uhlem navštívili Václava Havla na Hrádečku. Kontakty s Adamem Michnikem pak zprostředkoval slovenský student FAMU Tomáš Petřivý. Setkání 27. 7. se zúčastnili Jiří Bednář, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Marta Kubišová, Tomáš Petřivý, Petr Uhl a z polské strany Jacek Kuroń a Adam Michnik. Kromě společného prohlášení k 10. výročí 21. srpna 1968 byl na setkání prodiskutován společný dopis obráncům lidských práv, tzv. Poselství solidarity, který byl dán po schůzce k podpisu řadě dalších českých a polských přátel, kteří se krkonošského setkání nezúčastnili. (Viz následující dokument D63.) Dokumentu chybí formální náležitost – podpisy tří mluvčích Charty 77. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky setkání byli dva z mluvčích a prohlášení z následující schůzky se výslovně hlásilo k výsledkům první schůzky (viz D66), lze tento text považovat za dokument Charty 77. Krkonoše. – Společné prohlášení Charty 77 a polského Výboru společenské sebeobrany (KSS-KOR) k 10. výročí vojenské intervence v Československu.

Uplynulo deset let ode dne, kdy vojska pěti zemí Varšavské smlouvy obsadila Československo, aby potlačila hnutí jeho lidu za svobodu. K demokratizačnímu procesu, který byl tehdy v Československu přerušen, se upínaly naděje celé demokratické Evropy jako k pokusu založit společnost na skutečně humanistických hodnotách a vytvořit tak alternativu k totalitnímu systému. V tomtéž roce bylo mocensky potlačeno demokratické hnutí polské inteligence. Uplynulých 10 let jasně prokázalo – navzdory všem tvrzením zastánců protidemokratického zřízení a národní nesuverenity – životnost myšlenek Pražského jara a demokratických hnutí polské společnosti. Za věrnost těmto myšlenkám ovšem zaplatilo a platí mnoho našich spoluobčanů vysokou cenu: vyřazením z veřejného života, ztrátou zaměstnání, ztrátou osobní svobody a někdy i ztrátou života. Trvalé pronásledování je údělem i mnoha našich přátel v SSSR a v jiných zemích, kteří bojují a trpí za tytéž cíle. Ve dnech desátého výročí událostí roku osmašedesátého, sbratřeni snahou prosazovat pravdu, lidská a občanská práva, demokracii, sociální spravedlnost a národní nezávislost, vyhlašujeme svou společnou vůli zachovat věrnost těmto ideálům a jednat v jejich duchu. Nezadatelná lidská důstojnost jako hodnota, která dává smysl životu jednotlivců i národů, je dnes víc než kdy jindy osou všech našich úvah o budoucnosti a východiskem všech našich nadějí. Z této naděje vyplývá i hluboký pocit solidarity s mnoha přáteli ve světě, kteří se zasazují o stejné ideály.

Výbor společenské sebeobrany (KSS-KOR)
Charta 77

Zdroj
  • ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Plné znění
  • In: Charta 77. Rok 1978. Samizdatový sborník, s. 74
  • Nový domov, roč. 29 (1978), č. 19, s. 3
  • Listy, roč. 8 (1978), č. 6, s. 8
  • Informační materiály č. 31 (prosinec 1978), s. 7
  • Svědectví, roč. 14 (1978), č. 57, s. 7–8
  • Skilling, H. G.: Charter 77 and Human Rights in Czechoslovakia. Londýn 1981
  • Studie, 1978, č. 60, s. 476.
E1.Dokument nebyl z bezpečnostních důvodů datován ani signován. Datum první schůzky KSS-KOR a Charty 77 se podařilo zjistit dík Ottě Bednářové, která uchovala účtenku s datem 27. 7. 1978 z parkoviště v Peci pod Sněžkou, odkud šel její syn Jiří Bednář na setkání u kiosku naproti Obří boudě na Cestě čs.–polského přátelství. Na dokument se vztahovalo informační embargo do poloviny srpna. Text dokumentu vysílalo Rádio Svobodná Evropa 16. srpna, J. Hargriftová v BBC referovala o setkání Charty 77 a KSS-KOR 18. srpna. V tisku, např. ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, vyšlo společné prohlášení 16. srpna s datem srpen 1978.
Na možnost využít k setkáním s polskými disidenty tzv. Cesty čs.–polského přátelství upozornila Anna Šabatová v únoru 1978, kdy spolu s Petrem Uhlem navštívili Václava Havla na Hrádečku. Kontakty s Adamem Michnikem pak zprostředkoval slovenský student FAMU Tomáš Petřivý. Setkání 27. 7. se zúčastnili Jiří Bednář, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Marta Kubišová, Tomáš Petřivý, Petr Uhl a z polské strany Jacek Kuroń a Adam Michnik. Kromě společného prohlášení k 10. výročí 21. srpna 1968 byl na setkání prodiskutován společný dopis obráncům lidských práv, tzv. Poselství solidarity, který byl dán po schůzce k podpisu řadě dalších českých a polských přátel, kteří se krkonošského setkání nezúčastnili. (Viz následující dokument D63.)
Dokumentu chybí formální náležitost – podpisy tří mluvčích Charty 77. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky setkání byli dva z mluvčích a prohlášení z následující schůzky se výslovně hlásilo k výsledkům první schůzky (viz D66), lze tento text považovat za dokument Charty 77.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den27
Měsíc7
Rok1978
Zpracovanýtrue
OCRfalse