P3/6

1977, 27. leden, Praha. – Dopis Jana Patočky Ludvíku Vaculíkovi v souvislosti s vyděračskou aférou Státní bezpečnosti kvůli zabaveným intimním fotografiím.

Milý a vážený příteli,

dovolte, abych se rovněž vyjádřil k událostem poslední doby, pokud se Vás dotýkají. Musím se Vám přiznat, že tehdy, když jsem se dozvěděl o „výsledcích“ a vyděračských důsledcích domovní prohlídky u Vás před půldruhým rokem, byl jsem hodně zdrcen a bezradný. Musím se Vám přiznat i k té slabosti, že jsem ve fantazii přemýšlel i o oněch dvou možnostech, které vám bezcitní vyděrači nabídli. Teprve teď jsem prozřel k jasnému pochopení, že jedině možné řešení bylo to, které pro Vás i pro všechny osoby Vám blízké bylo svrchovaně těžké a k němuž Vy jste přesto nechal dojít. Jsem Vám za to a též za toto poučení nejopravdověji k díkům zavázán. Nelze ustupovat násilí, ani když vystupuje v rouše domněle „mravního“ rozhořčení a když má všecky maloměšťácké sklony na své straně: Všichni lidé, v kterých nepřestával mluvit cit pro to, co je správné, musí být dnes s Vámi a na Vaší straně. Opovržení stihne ty, kdo si dnes troufají se na Vás sápat svými loupežnými podvody a nepravdami.

Váš Jan Patočka v. r.^{E1Dobové zveřejnění samizdatem.}

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Pole