Anketa „Svědectví a Československo do r. 1968“

Vilém Prečan, říjen 2017

Soukromou anketu o Svědectví jsem uspořádal v srpnu 1981 jako součást příprav k referátu Svědectví a Československo do roku 1968, který jsem pak přednesl na frankenské konferenci Svědectví Pavla Tigrida v říjnu téhož roku. Vše podstatné o výsledcích ankety a také o jejích limitech je obsaženo v textu mého tehdejšího konferenčního příspěvku. Dotazník s průvodním dopisem jsem tehdy rozeslal 120 spoluexulantům, kteří žili do srpna 1968 v Československu a jejichž adresy jsem měl k dispozici; o anketě jsem informoval Pavla Tigrida.

Téměř padesát vyplněných dotazníků zůstávalo od podzimu 1981 uloženo v mém soukromém archivu, svazek čekal na vhodnou příležitost s otazníkem „co s tím?“. Nynější způsob zveřejnění nebude snad neužitečný. V.P.

Dopis Pavlu Tigridovi, 11. 8. 1981

Milý Pavle,

dodatečně Tě chci informovat o tom, co jsem podnikl, resp. co podnikám. Přiložený dopis s dotazníkem jsem rozeslal asi 120 adresátům v různých zemích světa (s výjimkou Československa), kteří žili nejméně do konce šedesátých let v Československu.
Možná všechno, co lze touto cestou zjistit, máte ve Svědectví už dávno zjištěno, ověřeno, dokumentováno, ověřeno a prověřeno daleko větším vzorkem čtenářů, než který oslovuji nyní. I to je riziko podnikání.
Není vyloučeno, že některé otázky se Ti nebudou líbit, anebo že působí policajtsky. Chtěl jsem však také vyprovokovat fantazii dotazovaných, přitáhnout je – pokud se to vůbec dá – o deset dvacet let zpátky, navodit atmosféru.
V každém případě je to mé riziko a vše padá na mou hlavu. Proto Tě taky informuji až dodatečně; podnikám-li něco riskantního, nechci dělat z nikoho spolupachatele. A bude-li z toho naopak něco zajímavého, tím líp.
Rád bych si Tě podle toho dotazníku také vyzpovídal, tak říkajíc „kontrolně“. Netroufl bych si Tě obtěžovat s žádostí o jakékoli písmo. Doufám pouze, že na svých cestách Francií, kam – jak doufám – vyrazíme s Helenkou příští týden, se naše cesty někde zkříží, abych se mohl ptát a zaznamenávat.
Než odjedu, rád bych připravil pro Svědectví menší montáž ze zajímavých Šimečkových rukopisů a do Dokumentů ten úvodní text z publikace pro Bukurešť „Acta creationis“.

Srdečně zdravím
Tvůj Vilém

Příloha 1 a 2: Dopis zaslaný 120 adresátům a Dotazník

Dopis respondentům

Hannover, 9. srpna 1981

Vážený příteli,

letos na podzim uplyne 25 let od vzniku revue Svědectví. Přislíbil jsem, že z této příležitosti připravím k ústnímu přednesu v užším kruhu několik poznámek týkajících se souboru otázek „Svědectví a Československo do roku 1968“.
Obecně mám na mysli vliv Svědectví na domácí čs. politický vývoj a kulturu v nejširším slova smyslu, úlohu svědectví při rozrušování monopolu oficiálního informačního systému, při obnovování nezávislého veřejného mínění, při regeneraci tradičních dominantních prvků české a slovenské politické kultury (míněny jsou prvky pozitivní), při vytváření předpokladů k systémovým změnám.
Nejdříve je však po mém soudu třeba zjistit některé „reálie“, údaje na první pohled banální, bez nichž by obecnější úvahy mohly však být nepodložené.
Významným a v mnoha směrech jediným (nebo v současnosti jediným dostupným) pramenem pro zjištění řady údajů, jež mám na mysli, mohou být svědectví lidí, kteří žili do konce šedesátých let v Československu a se Svědectvím přišli jakýmkoli způsobem do styku. (Anebo také nepřišli; i to je důležité zjištění, jestliže je zařazeno do určitých souvislostí.) Proto jsem se rozhodl uspořádat jako historik anketu, jejíž rámec je dán přiloženým dotazníkem.
Vím, jak jsme všichni zaneprázdněni a jak zoufale málo času máme. Přesto si dovoluji obrátit se na Vás s prosbou o pomoc; soudím, že jde o soustředění a uchování informací, které budou cenným pramenem k poznání jedné sféry nejnovějších čs. dějin.
Nežádám elaborát, nezáleží na stylistické vytříbenosti odpovědí. Máte-li na přiložený dotazník jen půlhodinku času, pak třeba jen zaškrtněte alternativní odpovědi v dotazníku, odpovídejte heslovitě, jedním slovem, pište tužkou přímo do dotazníku. Jen nenechávejte mou prosbu neoslyšenou, snažně prosím, a věc neodkládejte.
Připojený dotazník je myšlen také jako orientace. Uvítám všechny další poznámky, údaje, informace, které mi budete v této souvislosti chtít sdělit, anebo podněty týkající se okruhů otázek, jež jsem opomenul a jež Vy sám považujete za závažné. Formuloval jsem dotazník tak, aby v něm byly otázky pro všechny představitelné kategorie respondentů; je proto možné, že Vás se bude týkat jen část otázek.
Chcete-li mi toho sdělit více a nemáte čas psát, dejte mi vědět, zatelefonuji a vyzpovídám Vás telefonicky. Je přirozené, že zachovám anonymitu odpovědí, budete-li si to přát. A neuvádějte nic, čím by bylo možné jakkoli ohrozit bezpečnost kohokoli, kdo žije v Československu.

Těším se na Vaše odpovědi a děkuji Vám předem.

S přátelským pozdravem
Vilém Prečan

P. S.
V dotazníku používám pro Svědectví zkratky SV. Omluvte technickou nedokonalost dotazníku. Jsem sám sobě písařkou, zřízencem, tuto anketu podnikám zcela na vlastní pěst. P.

Dotazník ankety „Svědectví a Československo do r. 1968“

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV?
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa?
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Vilém Prečan

Výsledky ankety „Svědectví a Československo do r. 1968“ (48 respondentů)

Stanislav A. Auský, 20. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? New York, r. 1969
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? 34-35-36/1969.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání) Nejzajímavější český časopis.
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Některá próza zavání snahou o českou modernu, tomu se obyčejně vyhnu.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Od roku 1969 pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost) Cesta k česko-německému vyrovnání.
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)? Moje kniha byla první, co přinesla údaje o roku 1945 na světlo. Reakce čtenářů je zanedbatelná. Doufal jsem, že dostanu další informace nebo fotografický materiál. Napsal mi pouze Jan Beneš a tím se odpovídá na otázku č. 12.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

M. Bašta, došlo 17. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? V 50. létech.
1a) Jak asi zněla ona informace? Dostal jsem půjčit od kamaráda z vojny.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Překvapení, že to vůbec vychází a že to má takovou úroveň.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? viz výše
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Kolem třicítky. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? V rozhlase Praha.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání) viz výše
2c) Co se Vám zejména líbilo? Tehdy vše.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Příliš velká odtažitost od každodenních problémů, jimiž jsem tehdy žil.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Od počátku 60. let.
3b) Jak často? Téměř pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) V krajanské redakci Čs. rozhlasu.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

Obě dění.

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Musel jsem si zvykat právě na tu úroveň – na jiný druh (rovinu) myšlení.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí?
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. 3–4 lidem.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Chovali jsme se všichni jako náramně utajená společnost – byly i případy, že některým informacím z SV se nevěřilo (procesy).

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? – raději ne – o tom se nemá zbytečně žvanit
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Já jsem se na Západ prostě nedostal.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Senzace.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Před některými lidmi (i v rozhlase) se o tom prostě nemluvilo.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) ?
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? ?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? ?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? ?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? ?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV? ?
b) Okruh čtenářů? ?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Trochu.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Některým věcem jsem pro vrozenou naivitu moc nerozuměl.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 nevelká
1962-63 vzestupná
1966-67 dost značná, hlavně mezi novináři, spisovateli, ve „výsadkách“ (tedy MZO), ale i mezi technickou inteligencí

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Dost.

Jan Beneš, 29. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Jiří Hájek, Plamen.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? č. 22
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Spisovatel, volná noha. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Praha.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? Dobré. (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Formulace jazyka.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? ?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? 1963
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)? Schůze Svazu spisovatelů, Siňavský a Daniel.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Pravidelně.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Ano. Frekvence čtenářů, okruh lidí. Asi 50 osob.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Sympatie a strach.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? ano
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? 1964 a 1965

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Variabilní.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Rzamuk, Kvitraum, Kloubec, Hořec
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Negativně.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? ?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Neoficiálně četli všichni uvedení, úředně nevím.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? MV, stranická knihovna ÚV.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV? ?
b) Okruh čtenářů?

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Ano.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Politika KSČ.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Negativní.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Negativní.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 ?
1962-63
1966-67 větší

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Čestmír Císař při odhalení pomníku Bezruče v Opavě, redaktorka Soc. Práva Matějková, její muž prokurátor Vařečka.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Radek Dražan, 20. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Počátkem roku 1966.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?
Od někdejšího člena Krajského výboru KSČ a pozdějšího tajemníka strany na jižní Moravě docenta Jaroslava Šabaty. Byl jsem tehdy v druhém semestru studia na Filosofické fakultě v Brně. Bylo tomu, mám dojem, počátkem roku 1966. Šabata vyučoval psychologii tím, že analyzoval osobnosti tehdejších činitelů veřejného a politického života a tím, že nás zasvěcoval do sociálně psychologických vztahů tehdejší stranické špičky.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)?
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 19 let. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
V semináři J. Šabaty, bylo mi 19. Byl jsem studentem, tomu odpovídalo také mé prostředí. Zpolitizován jsem byl částečně mým otcem, který byl do 48. roku členem sociální demokracie a aktivním odborářem. Věřil, že chyby ve společnosti nejsou podmíněny systémem, nýbrž lidmi. Jeho přesvědčení odporovalo mým zkušenostem s ČSM. Na počátku mého studia jsem byl k politickému dění spíše apatický. Teprve pod vlivem událostí a bezesporu Šabaty a jiných tehdejších universitních učitelů jsem se více zpolitizoval.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání) Údiv, že lze psát o společnosti a její politice bez přetvářky. Dobrodružný pocit, že se stávám zasvěceným a ochutnávám ze stromu ovoce zakázaného.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Tehdy jsem si svůj světonázorový postoj teprve začínal formovat. Svědectví mi bylo spíše zdrojem informací. Mezi různými postoji a pohledy jsem tehdy nedovedl ještě dost dobře diferencovat.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Tehdy nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Ne, čísla se mi dostávala do rukou náhodou, kolovala tenkrát na kolejích. Později jsem si je vypůjčoval – za protislužby – od mého přítele.
3a) Od kdy (od čísla?)? Nevzpomínám si.
3b) Jak často? Nevzpomínám si.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?
Dnes jsem více diferencovanější. Nesdílím všechny politické představy redakce SV. Pociťuji to spíše jako generační problém. Jsem tady na Západě formován jinou generací a jsem tu konfrontován snad i s prostředím jiných lidí – daleko citlivějších ke konfliktům ve zdejší společnosti. Ač nesu s sebou tíhu někdejšího domova, cítím se tu integrován. Mé povolání nelze vykonávat bez pocitu sociální angažovanosti, schopnosti společenské konflikty vidět, chápat je a vypořádat se s nimi. V každodenním životě a především v mé práci je mi marnou útěchou, že doma je tomu daleko hůře. Vadí mi trochu na Svědectví, že popisuje západní společnost abstraktně anebo ji nepopisuje vůbec. Svědectví mi jistě pomohlo jiné postoje poznat, vysvětlit si je a také je akceptovat. Chápat vlastní postoj a postoj jiných jako paletu možností.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Přátele i příbuzné. V okruhu desíti osob. Vlastní výtisky jsem v ČSSR nevlastnil. Reakce byly podobné mým. Kromě maminky, která byla přesvědčena, že politika je pouze svinstvo a přináší lidem jenom neštěstí.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

7.–14. Nevím, odpověděl jsem již anebo nemohu odpovědět, protože jsem byl tenkrát malý.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Irena Dubská, 3. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Nevím.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)?
V roce 1966 na kongresu v Evianu, každý z čsl. účastníků našel jednoho dne ve své přihrádce v hale výtisk Svědectví. Byli s námi „dozorci“, hlavní tehdy Jaromír Sedlák; o situaci svědčí, že jsme o výtisku mluvili volně nejen mezi sebou, ale i před ním (a je to pěkná kurva), k čemuž podotýkal, že si to můžeme nechat a rozhodně máme přečíst, neb se mají znát názory a postoje druhé strany atd. Číslo jsem vskutku přivezla do Prahy a měla doma až do prohlídky v r. 1975, dávala jsem je hned tehdy číst taky kolegům v oddělení ústavu.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 42, říd. pracovník, vedoucí oddělení. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? převážně ???
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?
Pokud si pamatuji obsahově, byl to výběr článků asi ze tří posledních čísel, a reakce moje i bezprostředního okolí se mi nezdá zařaditelná pod uvedené škatulky: zdálo se to zajímavé a slušné úrovně, ale neměla jsem (a ani snad nikdo z těch komu jsem to dala číst) bezprostřední motivaci se pídit po dalších číslech. (Literatura, kterou člověk chtěl, byla tehdy vesměs k dostání buď přímo v ústavě, nebo přes ústav, od r. 1956 se jezdilo na Západ a bylo možné opatřit přímo nebo přes kamarády, co člověka zvlášť zajímalo atd.). Krátce řečeno odborné „otevření se“ šlo dostatečně jinudy, literární bylo u mě osobně v té době asi už dokončeno nezávisle, a reformě-komunistické tehdy už vyhraňující se orientace tu konkrétní podněty a korespondenci nenacházela (nebo se mi zdálo, že v tom čísle nenachází). To se samozřejmě změnilo v průběhu normalizace, zásadní změny v základním „zabudování“ do společnosti a vyvázání z možností se podílet jinak než „disidentsky“, jakož i v krajním omezení možností duchovní výměny vůbec a za hranice zvlášť.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Až od 1972.
3b) Jak často? Víceméně pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? viz 2d

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Ano – asi tak desítku osob.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Ano. Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Výtisků se vždy nedostávalo v poměru k zájmu.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne) Myslím, že jen 1–2.
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Až v polovině 70. let.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Necítila jsem takovou potřebu.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Už pravidělně po 1970–71.

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Pozitivní.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Nemluvíte až do odchodu z ČSAV na pracovišti.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Nevím.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? viz 2
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV? Nevím.
b) Okruh čtenářů?

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Ne.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Ano – z povahy systému a bezpečnostních složek.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí? Nepříliš.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Že bude bohužel léta trvat, než se to napraví.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Nemám.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Až po 1968!!

Karel Durman, 26. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Na konci 50. let, z komunistického tisku, i když jsem se pokládal za „liberála“, byl jsem dost negativně ovlivněn, aniž jsem SV znal.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Někdy po r. 1962.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Bylo mi 30 let, na fakultě „reformní komunista“.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání) Překvapení nad vysokou úrovní, hanba nad vlastní předpojatostí bez znalosti věci.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Zjevná objektivita velké většiny článků.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic, co bych si pamatoval.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Ne.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)?

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Diskutovalo se v omezeném okruhu fakultních „svobodomyslných“ a „odvážlivců“.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Nevlastnil, šlo o malé omezené okruhy lidí (10–15), důvěrných přátel.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Nepamatuji se.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Ne, nikdy jsem nebyl v Paříži, ale asi by mě to bylo nenapadlo.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika kladná
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ačkoliv jsem patřil k „odvážlivcům“, neodvážil jsem se mimo důvěrných přátel SV citovat.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Nikdy si podobný případ nepamatuji, zdá se mi, že šlo spíše o povinné výkřiky partajních funkcionářů.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Nevím.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Nevím.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů? Nevím.

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Před „případem“ Hendrychovy dcery, nevím.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Neznám nic konkrétního, ale patřilo by to ke ks. „folklóru“.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Samozřejmě sympatie k Benešovi.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 nevím
1962-63 nevím
1966-67 již velká mezi intelektuály

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Vlastní velmi omezenou zkušeností.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
Ačkoliv mi SV poskytovalo faktické údaje i argumenty pro kritiku Novotného režimu i „lágru“ jako celku a použil jsem jich i v „poloilegálních“ přednáškách pro studenty (např. o maďarských událostech v rámci kursu „Dějiny lidové demokracie“, vyvíjel jsem se jenom v mezích „reformního komunismu“, i když na tehdejší dobu radikálně pojímaného. Asi takto: tehdy mě ještě ovlivňoval spíše Deutscher než SV. Členství v KSČ bylo pro moje poznání větší brzdou, než jsem si byl ochoten přiznat.

P. S.
Mělo by se asi především pamatovat na to, že šlo o časopis oficiální propagandou označovaný za „placený CIA“ (či tehdy CIC). Tím jsou, myslím, značně omezeny možnosti odhadu jeho působení. Mluvit o SV se dalo i v tehdejší (po r. 1963) relativně „liberální“ éře jenom mezi zcela spolehlivými přáteli. Já alespoň jsem si netroufnul jinde. Spíše se otevřeně „válčilo“ s pomocí Literárek, Kultúrneho života – ale to je obecně známo. Zkrátka, „Svědectví“ mělo pro mne do r. 1968 jenom sekundární význam.

Jarmila Durmanová, 26. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Nepamatuji se. Víc než o Svědectví se hovořilo o P. Tigridovi, o jeho osobě, pochopitelně záporně.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)?
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Na filosofické fakultě, od liberálních „spolukomunistů“, bylo mi asi 20 let.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Objektivita.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Myslím, že nic, nebo se už nepamatuji.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Ne.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Omezený kruh.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Nevlastnila jsem, vracela jsem vypůjčené. Frekvence čtenářů, okruh lidí. Nevím.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Kladné.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Nepamatuji se.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Nebyla jsem na Západě, ale asi by mě to nenapadlo.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika kladná
9b) o jednotlivých materiálech a článcích? Kladně.
9c) typické reakce? Kladné.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Hovořilo se jen mezi přáteli na pracovišti a mimo.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Nepamatuji se.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Nepamatuji se.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Nepamatuji se.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Nevím.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Myslím si, ale nevím to určitě, že existoval a existuje tzv. tiskový monitor, rozhlasový byl určitě.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV? Nevím.
b) Okruh čtenářů?

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Ne.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Ano, jako prostředek v mocenském boji je možné vše.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ne, jen jsem tušila, že je to zase podvod.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Kladné k Benešovi.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Přátelé měli kladné stanovisko. Někteří lidé ale odsuzovali Benešův styl, jestli si dobře pamatuji.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 nevím
1962-63 nevím
1966-67 značná

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Vilém Fuchs, 31. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Až kolem r. 1963.
1a) Jak asi zněla ona informace? Časopis vydávaný „utečeneckou ???“
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? „Nepřátelské“ propagandy.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? 1965
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 42 roků, zahraniční korespondent čs. rozhlasu v Bonnu. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? V Bonnu.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Rozbory historického vývoje v ČSR.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? 1966.
3b) Jak často? Pravidelně – Tigrid mě pojal do rozdělovníku.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Ano, velice si ho vážím.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Ne.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Ne.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. –

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Ne.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů? Nevím.

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Ne.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Ano, protože tam je všechno možné, zvláště ideologická „diverse“.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí? Ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 nemám
1962-63 nemám
1966-67 nemám

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Do roku 1963 jsem byl sám ve „vyhnanství“.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Když se SV rodilo, byl jsem ještě z trestu ve fabrice – a až tam „podvratná literatura“ nepronikala.

Zdeněk Hejzlar, 23. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Na konci 50. let (1958–1959) od svých opozičních přátel v Praze obecná informace, že takový časopis v zahraničí existuje – bez konkrétnějších údajů a proto i bez jakékoliv představy.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)?
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Těsně před čtyřicítkou. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Ve „vyhnanství“ v Ostravě se zakázanou Prahou, valcíř kovů ve Vítkovických železárnách, bez funkcí a bez členství, s čilými styky s „revizionisty“ v Praze po XX. sjezdu KSSS.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Nikdy pravidelná četba ani přístup, v 60. letech jednotlivá čísla a jednotlivé články (opsané na stroji) od svých přátel v Praze.
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? Zájem vzbudila pozdější Tigridova „gradualistická“ orientace; oceňována jako důkaz politické chytrosti.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí? O procesu proti J. Benešovi a P. Tigridovi jsem byl informován.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Pokládal jsem jej – tak jako okruh mých opozičních přátel – za projev Novotného stupidity a hlouposti.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
Jinak nemohu říci, že by na mne to málo, co jsem ze Svědectví a o Svědectví znal, mělo nějaký vliv.
Obecně se v tom kritickém a opozičním kruhu, v němž jsem se já v šedesátých letech pohyboval, žádný zřetelnější vliv Svědectví neprojevoval, a neprojevovala se ani tendence časopis si opatřit a číst, i když to bylo možné.

Jiří Hochman, 15. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Nevím, nepamatuji se.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)?
Vzpomínám-li si dobře, bylo to na ženevské konferenci o německé otázce v létě r. 1959, kterou jsem kryl jako zpravodaj RP. Bydlel jsem na jednom pokoji se zpravodajem Čs. rozhlasu Květoslavem Faixem a dostali jsme každý jedno číslo. Také Šulc z bratislavské Pravdy dostal jedno číslo. Vcelku se nám to líbilo; měli jsme k sobě dosti důvěry, znali jsme se léta. Všichni tři jsme také SV do Prahy přivezli.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 33 let mně i Faixovi. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Především v novinářských kruzích.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
S něčím jsem souhlasil, s něčím ne. Po r. 1956 ovšem v našich kruzích převládl názor, že cenzura je špatná, že je třeba dialogu a jak řekl Fojtík už jistě v r. 1958 „emigranti měli v mnohém pravdu“. Toto jedno číslo SV, nevím už, které to bylo, jsme vítali jako zřejmě rozumný, vcelku přijatelný akt ze strany emigrace, první ukázku toho, že aspoň u části emigrace dojdeme i my, komunisté v nižších úrovních režimu a hlavně novináři nezastávající mocenská postavení, porozumění a ochotu diskutovat o tom, CO S TÍM MÁME DĚLAT, s tím bordelem, do kterého jsme se zčásti vlastní blbostí dostali.
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Nepravidelný.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) V redakci RP se nevyskytovalo, leda jen u šéfredaktora, a jinak ovšem nebylo možné ho získat, leda při cestách na Západ.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Nikoli podstatné. Změna byla zvl. po r. 1969 v ocenění dlouhodobého významu takového časopisu, zvl. když doma došlo k restauraci kamenné doby.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí?
Ano, kdykoli jsem propašoval nějaké číslo do Prahy. Zpravidla po nějaké služební cestě na Západ. Výtisky jsem ovšem dával dál, nikdy neschovával. Předpokládám, že takto četlo SV asi 6 redaktorů RP, patrně více. O některých článcích jsme diskrétně diskutovali.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích? Větší zájem byl o literaturu vnášející jasno do základních teoretických otázek.
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ano, musel jsem tajit před naprostou většinou spolupracovníků.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Nevím; s aparátem jsem v podstatě neměl žádné styky. Redaktoři RP neměli až do r. 1968 legitimaci ke vstupu do ÚV a nechodili tam. Spojení obstarával šéfredaktor.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie?
Někdy v roce 1964 mě důvěrně varoval jeden z redaktorů RP, přítel, pracovník kulturní rubriky, který věděl, že jsem přivážel SV, před případným stykem s Pavlem Tigridem, protože prý slyšel na poradě redakční rady (asi od Švestky), že StB ví o každém setkání kohokoli s Tigridem.
11ff) Považujete to za možné (proč?)?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Z novin, byl jsem tehdy ve Washingtonu jako zpravodaj.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Nevím.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
Nemohu říci, že by výrazně ovlivnila, ale rád jsem to četl a doplňoval si představu o řadě věcí, hlavně pak z minulosti, protože tam jsme byli asi nejslabší. Vůbec kritická poloha pro naši generaci byla neznalost rozhodujících úseků historie (sovětské, čs., KSČ).

Přemysl Janýr, 22. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV?
1a) Jak asi zněla ona informace? Rudé právo – cca 1965.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Pozitivní, ale nedosažitelnou.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Až 1968 ve Vídni.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 42. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Před tím muklovském, soc. demokratickém.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání) Zdroj dosud utajovaných pramenů.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Nabídka faktografického materiálu.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Občasný haštěřivý postoj Tigrida.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Od 1968.
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Kritičtější stanovisko vzhledem ke shora uvedené vlastnosti Tigrida.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Až v zahraničí.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Ano. Frekvence čtenářů, okruh lidí. Frekvence různá, okruh lidí nejrůznější.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Pozitivní.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa?
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Nebyl jsem na Západě.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Nemohu vědět.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Pozitivní pro Beneše.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63 spíš malá, exkluzivní část, mající štěstí
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Rozšířilo mé znalosti.

Agneša Kalinová, 18. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Koncom 50.ich rokov – z čs. tlače.
1a) Jak asi zněla ona informace? Negativne.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Skeptickú – na obe strany.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? 1965.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 41 rokov, redaktorka. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Kom. reformistickom.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Nefrázovitá štýl.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Platforma takéhoto nekomunistického demokratizmu ešte nebola pre mňa přijatelná.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Dostala som ho od r. 65–67 v Benátkách na festivalu anonymne do svojej novinárskej schránky.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) polemiky
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? Nezdali sa mi zvlášť dôležité.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?
Až po roku 1968. Velmi kladné, začala som ho pravidelne čítať a vážiť, hoci som vždy nesúhlasila.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Najbližší – ako zaujímavý fakt, že som SV dostala.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Bála som sa doviezť SV zo zahraničia domov, hoci sa mi to žiadalo – jako senzáciu.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Nie.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Mala som vela známých na západe a nijaký kontakt k SV – preto som o tom ani neuvažovala.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika o príjemných stretnutiach s Tigridom v Paríži (české a slov. spisovatelia, konkrétně Špitzer)
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Pobavený záujem.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Nie, iba že som nečitala a nepoznala.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Nie.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? V redakcii KŽ ho redaktori nedostávali.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV? Neviem.
b) Okruh čtenářů?

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Nie.
11ff) Považujete to za možné (proč?)?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Áno.
12a) O jeho zákulisí? Čiastočne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Určité sympatie k Benešovi a SV, škodoradosť na Hendrycha, kterého dcera bola údajne zapletená do aféry.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Neviem.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
O tom, akú úlohu zohralo SV tesne před a v roku 68 som sa vlastne dozvěděla (nepresne) až dodatočne. Tie štváky na Tigrida v ??? tlači som iste brala s rezervou, zdalo se mi, že to je zaujímavý pán, generačne som ho zaraďovala automaticky kamsi k Peroutkovi. Vcelku ????? ma emigrácia, jej postoje a boje moc nezaujímali, zdalo se mi, že akékolvek ??? zlepšenie ???

Karel Kaplan, 22. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV?
1a) Jak asi zněla ona informace? V 1959–60, odsuzující SV.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? 1961-2 (?)
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? 34-35 let, v aparátě ÚV.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? 1961 – mohl jsem jej číst – ale nečetl pravidelně.
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) v Ústavu dějin KSČ
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?
Ano – od nedůvěřivých k pozitivním.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Ústav dějin KSČ.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? O některých podrobnostech jsem se dozvěděl až v 1968.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Karel Kryl, 15. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? RFE 1958 (cca).
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? 1969.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 25, volný spolupracovník RFE. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? RFE.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Literární část.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? –

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Ročník 1969.
3b) Jak často? Pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) dopisy
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?
Potkal Tigridovy, z anonymity osobní poznání.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Jistá informace.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Nestraník.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Nestraník.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Nestraník.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Nestraník.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Nestraník.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV? Nestraník.
b) Okruh čtenářů?

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Nestraník.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Proč ne?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Jen kuse.
12a) O jeho zákulisí? Ano.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Kdo chce psa bíti, hůl si najde.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? –

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 ne
1962-63
1966-67 ne

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Milan Kubes, 15. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV?
Nevím přesně, začátkem 60. let, z oficiálního tisku či rozhlasu, když se nadávalo na emigranty, mezi nimi na čelném místě na Tigrida a Svědectví. Otec mi pak vysvětlil, kdo to ten Tigrid je, že byl před Únorem v Lidové straně a novinář…
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Koncem r. 1964, čís. 23, 24.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Student, 21 let. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Mezi studenty + bohémy z malostranských hospod.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Vše.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? –
3b) Jak často? Pouze dvě uvedená čísla, tj. 23 a 24.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) na koleji od studenta E. K. výměnou za 4 čísla časopisu „Der Spiegel“.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost) č. 24, stať o kulturních časopisech
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Ne.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Cca 10 přátel z hospody, malíři, studenti, muzikanti.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Cca 10 přátelům, až se obě čísla ztratila.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Pozitivní, podněty k diskusím končící nadáváním na režim.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Přemýšlel, netušil.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Nebyl jsem nikdy na Západě, jednou jsem chtěl a nepovolili.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Tenkrát, když jsem jim to půjčil.

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? pozitivní (až moc bezvýhradné)

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Ano – hospodské dohady.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Hospodské dohady.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Hospodské dohady.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? –
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? –
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV? –
b) Okruh čtenářů?

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Ano – hospodské dohady.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Ano, boje o pozice a moc uvnitř KSČ.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano (hospoda).
12a) O jeho zákulisí? Částečně (dcera Hendrycha) – hospoda.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Kurvy bolševický.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? dtto

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 –
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
Od svých cca 15 let jsem měl naprosto negativní poměr k režimu, takže mě SV ani neovlivnilo, četl jsem pouze dvě čísla.

Ivo Kunstýř

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Dost pozdě, někdy půli 1970, tedy až v emigraci. Kde a od koho se nemohu upamatovat, abych citoval klasika K. H. Franka. Ale jistě od nějakých spoluemigrantů, možná od Šetláků v Miláně, možná od Heddy v Mnichově.
1a) Jak asi zněla ona informace? Víš o tom prima časopise, co vydává Tigrid?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Milé překvapení a zvědavost.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? V půli roku 1970, č. 38.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 38 let, zvěrolékař, asistent na vysoké v Hannoveru. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Mezi sympatizujícími Němci a několika rodinami spoluemigrantů.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání) radost a respekt z vysoké úrovně
2c) Co se Vám zejména líbilo? Profesionálně žurnalistická vysoká úroveň; snaha o přísnou objektivitu a „nadstranickost“, široký záběr.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nesetkal jsem se s ničím odpudivým.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Stal jsem se předplatitelem od č. 38 a jsem jím dodnes. Podotýkám, že v Československu (do srpna 68) jsem o existenci SV jen slyšel, ale neměl je v ruce.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) Nemohu uvést žádnou prioritu. Zajímalo mě vždy vše, od začátku dokonce, včetně poezie.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Nezaznamenal.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Informoval jsem každého emigranta, kterého jsem na Západě potkal.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Jen při návštěvách. Nerad jsem ho dával z ruky, každého jsem měl k tomu, aby si je objednal sám.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Všichni inteligentní lidé reagovali pozitivně, několik se jich stalo předplatiteli.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?
Před r. 68 až do srpna jsem byl v poměrně přísně střeženém prostředí – civil. zaměstnanec armády. Dokončoval jsem kandidaturu, měl 2 malé děti, manželskou krizi na krku a ještě k tomu obrodný proces. Nevěděl jsem kam dřív skočit, až mi naskočil vřed na dvanácterníku. Ale vědět o SV a dostat se k němu – byl bych to jistě taky ještě stačil zhltnout.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ne, až post festum, ze Svědectví.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Rudolf Künstlinger, 8. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? V Ústavu dějin KSČ.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Překvapivě dobrá znalost situace v ČSSR.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)?
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 45, docent ML. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Historikové, členové KSČ, univerzitní prostředí.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Analýzy, situace v ČSSR a ostatních zemí blok; informace o západních zemích.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?
Až v emigraci po r. 1968, kdy jsem byl lépe informován o SV.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí?
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? ano
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Nebyl jsem na Západě.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Jako součást kritických úvah o situaci v ČSSR a v mezinárodním komunistickém hnutí.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Ne.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Ne.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Ne.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Nevím, přístup byl těžký.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Vysoká škola stranická, Ústav dějin KSČ.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů? Nevím.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano, ale už se na podrobnosti nepamatuji.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63 ?
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Jiří Lederer, 14. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? V 2. pol. 50. let – zřejmě v tisku.
1a) Jak asi zněla ona informace? Nepřátelský, reakční časopis.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Měl jsem podezření na Svědectví.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Číslo 22 – podzim 1963, někdy na zlomu 63/64, byl to separát rozhovoru P. Tigrida s J. Voskovcem na počátku 60. let.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Asi 40 let – redaktor – možná už vedoucí studijního oddělení Čs. rozhlasu. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Převážně intelektuálsko-komunistickém.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání) Nejdřív strach, že mi to někdo poslal poštou – četl jsem rozhovor několikrát – bylo to osvobozující čtení – jako by pro mne začala nová kapitola – píšu o tom ve svých pamětech pro Sv. Evropu – byl to zážitek zážitků.
2c) Co se Vám zejména líbilo? V roce 1965 jsem se seznámil s Tigridem v Paříži – to už jsem byl čtenář – od různých známých jsem to začal shánět – nejvíc se mi líbilo to, že se mi otevírá jiný svět nejen informací, ale i myšlenek, tj. nových pohledů na „mou“ skutečnost.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Znal jsem v té době skoro všechna čísla, vozil jsem si je z Paříže – i starší.
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Od Tigrida.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?
Od „zajímavosti“ jsem došel k názoru, že je to nejvýzn. čs. časopis v celém poválečném vývoji, časopis s jedinečnou kontinuitou, významnější než literárky, Reportér apod.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)? I v článcích – sám jsem do Svědectví psal – např. jako Politicus (Brno).

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí?
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Ano – a dával jsem ho blízkým přátelům číst. Okruh nevelký – nechtěl jsem na sebe upozorňovat, protože jsem se Svědectvím intenzívně spolupracoval.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Neustálá zvědavost a žádostivost.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne) V 60. letech neznal.
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Věděl jsem – sám jsem mnoho věcí posílal a vozil.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Často.

9. V jakém smyslu se hovořilo: O svědectví pozitivně, spíš s obdivem – o Tigridovi mnohdy jako o agentovi.
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Před mnohými jsem tajil.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Pokud vzpomínám, jednal o SV sekretariát ÚV, resp. byla nějaká konference na vyšší úrovni – snad r. 66–67.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Usnesení už neznám.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Určitě to bylo, konkrétně to dokázat nemohu.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? To byl proces proti Tigridovi, Benešovi, Zámečníkovi.
12a) O jeho zákulisí? Neznám.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Základnu čtenářů – nejsem schopen vyjádřit absolut. čísla – spíš mám odhad růstu zájmu.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Bedřich Loewenstein, 2. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Výslech StB 1967, zda jsem ve styku s P. Tigridem.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Spíš negativní.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Vůbec ne.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Ambivalentní.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: žádná

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Georg J. Loewy, 15. 8. 1981

Dotazník stran Svědectví se na mne dost málo hodí: absolutní většina odpovědí by bylo negativních. Raději to vypovím svými slovy:

Od propuštění z kriminálu v roce 1953 až zhruba do porážky maďarské národní revoluce 1956 jsem žil od rána do pozdní noci s uchem na rozhlasovém přijímači – ponejvíce nastaveným na některou z vln RFE. Mohl jsem si to dovolit i časově – byl jsem plné dva roky „důchodcem bez důchodu“.

Otřes z 4. listopadu (a z nečinnosti Západu) byl tak značný, že u mne vyvolal těžkou neurózu, se kterou jsem pak zápasil skoro deset let. Především jsem ale totálně zanevřel na RFE. Myslím, že jsem až do 21. srpna 1968 už ani jednou nevytočil zahraniční vysílání, kromě občasného poslechu německých relací BBC.

Nemohl jsem proto být informován o vzniku, tendenci, obsahu Svědectví z tohoto zdroje.

Moje jediné setkání se Svědectvím za celá ta léta v Československu:

Začátkem 60. let na výstavce Ministerstva vnitra, pořádané postupně ve všech krajských městech jen pro zvané. Dostal jsem se na ni, ač nečlen stran, coby redaktor podnikového týdeníku v Benaru. Svědectví tam bylo za sklem, ve vitríně, podobně jako třeba Playboy a jiné pohoršující tiskoviny; listovat si v něm nebylo možno.

Nikdy za celá léta 1956-68 ke mně v Československu Svědectví nedorazilo, také se nepamatuju, že by k němu měl přístup kdokoli z mých přátel nebo známých. Pravda, žil jsem většinu toho času v zapadákově v pohraničí (Benešov nad Ploučnicí) a od r. 1967 ve vesnici ještě zaostalejší (Hradec Králové), ale moji přátelé byli politicky interesovaní lidé, z části bývalí muklové, členové ilegální ústřední komise mládeže soc. dem. apod. Nejen Svědectví jsem nikdy nedostal do rukou, ale také ne České slovo, Sborník k 80. výročí soc. dem. a jiné věci, které údajně byly posílány do Československa ve značném počtu.

Můj obraz o světě formovala už počátkem 60. let rakouská komunistická Volksstimme (kterou jsem měl abonovanou); přec jen informovala podstatně lépe než média československá. Zhruba od r. 1964 jsem dostával pod rukou, avšak pravidelně Spiegel, Time a Life; přibližně od stejné doby už ovšem bylo možno s užitkem a požitkem číst i mnohá média čs. provenience: Kultúrny život, LN, Světovku, Plamen, Kulturu atd.

První Svědectví jsem dostal do rukou v září 1969 ve Vídni. Od té doby jsem ještě nevynechal jedno číslo. O mé vysoké úctě k tomuto skvělému časopisu svědčí i to, že si pořizuji (navzdory přečerpanému kontu v bance!) drahé reedice made by Václav Hora. A že je s požitkem čtu se zpětnou platností.

Jednu kritickou poznámku si ovšem nemohu odpustit: Myslím, že by si časopis takové úrovně zasluhoval redakční radu ve zcela jiném složení, pokud už při redaktorovi tak znamenitém vůbec nějakou musí mít!

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Začátkem 60. let na výstavce Ministerstva vnitra. Nikdy za celá léta 1956–68 ke mně v Československu SV nedorazilo.
1a) Jak asi zněla ona informace? Svědectví tam bylo za sklem, ve vitríně, listovat se v něm nebylo možno.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? První SV jsem dostal do rukou v září 1969 ve Vídni.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Od září 1969.
3b) Jak často? Pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
O mé vysoké úctě k tomuto skvělému časopisu svědčí i to, že si pořizuji drahé reedice, které čtu s požitkem se zpětnou platností. Jednu kritickou poznámku si ovšem nemohu odpustit: Myslím, že by si časopis takové úrovně zasluhoval redakční radu ve zcela jiném složení, pokud už při redaktorovi tak znamenitém vůbec nějakou musí mít!

Ilse Löfflerová, 18. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Ze západního tisku, který mi byl k dispozici.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Asi r. 1961, číslo nevím.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Redaktorka zahr. vysílání čs. rozhlasu. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Mezi umělci.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení,osvobozující poznání) Chytře dělaný časopis.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Věcnost.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Tak každé 3. číslo.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Různě.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? Ne druh, ale způsob informací.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Žádné.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Jistě, kolem 20 lidí.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Ano. Frekvence čtenářů, okruh lidí. Přátelům.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Kladně.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne) Část.
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Ano.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Neměla jsem možnost.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Ano, dost pravidelně.

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? bod b)

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Na pracovišti částečně, mezi přáteli ne.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Ano.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Soptělo.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Zákaz pro každého číst.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Jen železným – proti podpisu s klauzulí důvtaj.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? V rozhlasu šéfredakcím.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Částečně.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Svinstvo, jak obvykle.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Totéž.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 málo
1962-63 více
1966-67 velmi

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Vyprávěním dotyčných čtenářů a šíření jednotlivých výtisků.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Ivan Medek

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Koncem 50. let, Praha, přátelé.
1a) Jak asi zněla ona informace? Nejlepší exilový časopis.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Radost.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Nepamatuju přesně kdy.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 38, koncertní jednatel a dramaturg České filharmonie. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? „Reakčním“.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Všechno.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Nepamatuji se.
3b) Jak často? Nepravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) Všechno.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Stále větší radost ze SV a vztek na režim v ČSR.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Pravidelně všechny přátele.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Vracel těm, kteří mi je půjčovali.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Jen kladné.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne) Některé.
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Tušil.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Ne, nikdy jsem neměl pas.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Pravidelně v okruhu politických přátel.

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Většinou vztek, že je SV doma málo a mnozí je nechtějí půjčovat.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Málo.
12a) O jeho zákulisí? Nic.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Odpor vůči každému pol. inscenovanému procesu.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Čtenářská základna roste stále. Občas oživí zájem i RP svými útoky.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Přesností a objektivitou informací.

Antonín Měšťan, 14. 8. 1981

(…) Jsem v NSR od roku 1966 a v létech 1966-68 jsem pendloval mezi Freiburgem a Prahou. Od 1968 (jaro) jsem v Praze nebyl, takže jsem hodně netypický.

Především: poprvé jsem slyšel o existenci SV hned po jeho založení, a sice z vysílání Svob. Evropy (česky). Tam také přinášeli obšírné výtahy, což dělají dodnes. Jen odtamtud jsem se dovídal, co SV píše.

Jinak jsem se po roce 1960 dovídal o obsahu SV … na polském velvyslanectví v Praze. Byl jsem s ním po desetiletí ve styku (mj. učil jsem diplomaty česky) a získal jsem si důvěru zejména pracovníků kulturního atašátu. Polské velvyslanectví dostávalo (a asi ještě dostává) SV poštou z Paříže, snad jako dar redakce. Redakce SV zřejmě zasílala SV všem diplomatickým zastoupením v Praze. Čs. cenzura zásilky pro diplomatické zastoupení nezabavovala a tak i polské velvyslanectví ve Valdštejnské ulici časopis dostávalo. Mohl jsem časopis letmo prolistovat (nebrat mimo budovu!), někdy mi atašé obsah čísla jen „odvyprávěl“. – Zajímavý byl komentář polských diplomatů: SV přináší citáty z projevů A. Novotného a dokazuje, že Novotný tvrdil později něco zcela jiného než před několika léty. To podle polských diplomatů byl od SV neslušný trik: každému člověku – a tím spíš politikovi – je možné dokázat, že se časem mění a má pak jiné názory.

SV u mě vyvolávalo někdy smíšené pocity. Ostře kritizovalo i to, o čem jsem byl přesvědčen, že je přece jen známkou „nového ducha“. Ve srovnání s polskou emigrační „Kulturou“ – kterou jsem dostával do ruky častěji než SV – se mi SV zdálo dost provinční (tohoto dojmu se nemohu zbavit dodnes – jsem ostatně léta přispěvatelem obou časopisů, nejdřív pod pseudonymem, teď pod svým jménem).

Přístup k SV byl nepravidelný.

Od léta 1966 působím na univ. ve Freiburgu. Jedna z prvních věcí, která se mi povedla, bylo donutit místní univ. knihovnu koupit všechny ročníky SV od začátku a SV nadále abonovat (totéž se mi povedlo s polskou Kulturou – jsme jediní v Evropě a stálo to desítky tisíc DM!). Přečetl jsem tedy v 1966 všechna čísla SV od začátku a pak všechna průběžná, takže patřím k těm nemnohým Čechům střední generace (?!), kteří znají celé SV. Od 1966 do 1968 jsem za návštěv v Praze některé oxeroxované stránky SV dával číst známým. Od roku 1966 dodnes všechny návštěvy z ČSR doslova nutím, aby si přečetly aspoň poslední čísla SV tady ve Freiburgu (nosím je domů z Univerzitní knihovny) a jsem jist, že o nich pak referují doma.

Mí známí se stejně jako já zajímají nejvíc o činnost Čechů na Západě. Méně o zprávy z domova, nejmíň o zprávy o jiných lidodemech.

Spolupracovníky SV jsem neznal. Sám jsem navštívil redakci SV poprvé začátkem 70. let a od té doby jsem také spolupracovníkem SV.

Je toho málo a nedůležité, ale víc poskytnout nemohu. Kecal bych totiž a to nemám rád. Všechno by musilo být hypotetické.

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Hned po jeho založení, a sice z vysílání Svobodné Evropy.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Po roce 1960 jsem se dozvídal o obsahu SV na polském velvyslanectví v Praze, které dostávalo poštou z Paříže. Mohl jsem prolistovat, ale nebrat mimo budovu.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? V NSR od roku 1966.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) SV u mě vyvolávalo smíšené pocity. Ostře kritizovalo i to, o čem jsem byl přesvědčen, že je přece jen známkou „nového ducha“.
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? SV se mi zdálo dost provinční (tohoto dojmu se nemohu zbavit dodnes).

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Od roku 1960.
3b) Jak často? V roce 1966 jsem přečetl všechna čísla SV od začátku a pak všechna průběžná – znám celé SV.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Polské velvyslanectví.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ) Já i mí známí o činnost Čechů na Západě.

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Od 1966–68 jsem za návštěv v Praze některé oxeroxované stránky dával číst známým. Od roku 1966 dodnes všechny návštěvy z ČSR doslova nutím, aby si přečetly aspoň poslední čísla SV tady ve Freiburgu.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa?
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne) Poprvé začátkem 70. let a od té doby jsem také spolupracovníkem SV.
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Zdeněk Mlynář, 5. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Nepamatuji se.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? SV jsem poprvé dostal do ruky v roce 1959 v „Rudém právu“ spolu s jinou zahraniční literaturou, která byla zabavována cenzurou a dodávána celkem pro „volné použití“ do určitých složek stranického aparátu (i jinam).
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) ale z dosti specifického hlediska – jako zdroj poznání politické orientace v emigraci.
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Kdykoli.
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Nepravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Jako zdroj informací mne SV nezajímalo, neboť byly zahraniční publikace a tzv. monitory.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) Nejdůležitější pro mne proto byly materiály ve SV, které ukazovaly buď na názory exilových autorů o současnosti v Československu (zde jsem sledoval zejména možné styčné body s vlastními reformistickými úvahami – a to zejména od roku 1964 – dříve sotva) a materiály, z nichž si bylo možno dělat úsudek o politických poměrech v čs. exilu.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?
Ano – zhruba od 1964 mne v souvislosti s vlastními reformistickými úvahami více zajímaly myšlenkové proudy v exilu.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí?
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Šlo o malý okruh lidí – řádově desítky.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Ano – hovořilo se o tom v okruhu lidí, s nimiž jsem tehdy spolupracoval jak v ČSAV, tak ve stranických funkcích. Protože šlo o lidi shodného postavení, hovořilo se věcně (číst SV tu nebylo „zakázaným ovocem“ a hovory byly bez rizika), zhruba ze stanovisek, vylíčených sub. 3).

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Nepřemýšlel jsem o tom z technického hlediska; tušil jsem (v ojedinělých případech i konkrétně) kdo asi z okruhu lidí, kteří z kulturně-vědecké oblasti jezdili oficiálně do zahraničí, může mít kontakty ke SV. Tito lidé ovšem své kontakty také oficiálně hlásili v Praze.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Nepravidelně, spíše o jednotlivých materiálech než všeobecně – viz sub. 6).

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Jako o samostatném bodu ne.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? V souvislosti s otázkami „ideologického boje“ na příslušných grémiích jak ÚV KSČ, tak někdy i ČSAV byly konkrétní zmínky. Pocházely spíše od konzervativního tábora, někdy jako útok na reformisty: „Tak vidíte – to se blížíte Tigridovi“. Kolem procesu proti J. Benešovi a Tigridovi byl i jakýsi vnitrostranický materiál – v duchu procesu. Jinak o usneseních, tkajících se SV, nevím.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? V okresních článcích stranického aparátu bylo SV myslím prakticky nepřístupné. Na krajích a v ústředí patřilo k materiálům, které okruh aktivistů (dosti široký) mohl číst – ovšem jen mál jednotlivců si mohlo číslo odnést, přisvojit – celkem bez zvláštních omezení. Jde o okruh aktivistů v ideologické práci, myslím léta asi 1963–1967 (před tím byl okruh užší).
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Vedle stranického aparátu bylo SV i ve společenskovědních ústavech ČSAV (resp. možno bylo ho vyžádat), v RP a v jiných stranických redakcích a samozřejmě na ministerstvu vnitra (nemyslím operativu StB, ale složku Hlavní správy tiskového dohledu, odkud mohli „ze známosti“ dostat čelní funkcionáři SV i prostě darem domů).
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

Nevím. Jestli, tak asi jen po linii StB.

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Neslyšel. Považuji za možné až do jara 1968, dříve ne.
11ff) Považujete to za možné (proč?)?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano, jako tajemník právní komise ÚV KSČ. Považoval jsem to za věc politicko-propagačního významu pro posílení nejkonzervativnějších složek. Zároveň se vědělo, že jde o osobní zájem Novotného. Snažil jsem se celé věci docela vyhnout: dělat se tu nedalo nic a kvůli tomuto procesu bych byl tehdy neriskoval konflikt uvnitř aparátu. Pokud vím, byl podobný postoj i u ostatních členů právní komise, kteří patřili k reformnímu proudu. Pro nás to tehdy nebyla otázka, v níž bychom byli ochotni riskovat.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Odhad „ilegálních“ čtenářů – asi 1.000; „legálních“ – několik set, kteří četli se zájmem – plus čtenáři čistě „služební“ (StB).

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Získal jsem objektivnější pohled na činnost exilu, resp. skupiny, spojené se SV.

Adolf Müller, 18. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Někdy na konci 50. let, pravděpodobně od Edy Nováka, nebo z jeho okruhu.
1a) Jak asi zněla ona informace? Pozitivně.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Především zvědavost.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? 1962 (?)
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 33 let, vědecký pracovník, ÚMPE. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Ve velmi rozporném; pracovně často mezi komunistickými dogmatiky, soukromě převážně v reformně-komunistické společnosti.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) Dílem pocit sebepotvrzení.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Zajímalo mě vše, s některými stanovisky jsem nesouhlasil, či věci viděl jinak.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Pravidelný ne.
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) a mnohé jiné.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? Nevím.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Dnes jsem k práci redakce podstatně kritičtější než zhruba do r. 1970.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Ano. Jak často, jak velký okruh lidí? Nevelký; 20–30 lidí.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Ano. Frekvence čtenářů, okruh lidí. Nevelká; 20–30 lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Převážně obdiv vůči nezkostnatělé „neemigrantské“ úrovni časopisu a jeho šéfa (Tigrida); často však také povrchní senzacechtivost bez hlubších rozborů obsahu časopisu.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne) Ne, až od 1966 J. Lederera.
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Myslím, že jsem si to dovedl představit, zvláště jsem o tom nepřemýšlel.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne) Od léta 1966 osobně s Pavlem Tigridem.
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Redakci samu nikoliv, s Tigridem jsme se vídali na různých místech.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?
Jako o něčem, co lidé spíše zaslechli, než viděli, což převážně souhlasilo. Tvářili se tak však často i ti, kteří SV dobře znali.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Na pracovišti převážně ano (některými z těch, jimž jsem se svěřil – J. Šedivý, V. Kotyk a další) jsem byl proto zpočátku nahlížen jako buď naivní blb či provokatér); mezi přáteli jsem se tím často netajil.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Ne.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? ?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? ?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? ?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Náš ústav (ÚMPE) také SV dostával (buď přímo nebo z MZV); knihovník Strnad časopis – nemýlím-li se – musel postupovat dále (buď na mez. odd. ÚV nebo na vnitro), v každém případě však u něho bylo alespoň několik dnů k vidění, často se podařilo jej číst.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Spíše o důvodech, „zákulisí“ jsem neznal.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
Četba SV mě mimořádně informovala, prohloubila značně mé znalosti o lecčems, můj světonázor (dá-li se to tak říci) Svědectví podstatně nezměnilo, spíše potvrdilo, avšak to hlavní: Svědectví mě (před rokem 1968, doma) dodalo optimismus, chuť politicky o něco usilovat, naději v to, že změny jsou možné, snad i sebedůvěru, že jsem názorově v dobré společnosti. Snad však ještě větší vliv už četba sama, měly osobní kontakty s Pavlem Tigridem a třeba i s Juliem Firtem, který ke Svědectví sice bezprostředně nepatřil, ale jehož jsem Tigridovým prostřednictvím poznal. Objevil jsem tak kvalifikované a tolerantní partnery tam, kde jsem je do té doby nehledal – a netušil. Byl jsem do té doby přesvědčen, že v exilu i dříve směrodatní jednotlivci musí zplanět a zkrátit schopnost reálného posuzování československé situace. Jsem o tomto nebezpečí ostatně i dnes přesvědčen, o to spíše se snažím spolupracovat se všemi výjimkami, které potvrzují pravidlo.

Miroslav Obrman, 23. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Poprvé někdy v roce 1958–59 v Leopoldově (věznice na Slovensku). Od koho, to již nevím. Musel to být někdo, kdo byl v pozdější době zavřený. Patřilo k tomu, že se kolem SV nějak pohybuje Pavel Tigrid.
1a) Jak asi zněla ona informace? Nevím přesně, bylo to dost neurčité – JPP.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Příznivou, že venku někdo něco kvalifikovaného dělá.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Někdy v roce 1963. Čísla nepamatuji, ale byly už staršího data.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 29 let, dělník. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Politické prostředí – na pracovišti – jednak k režimu loajální komunisté, z části lidé z ulice z politických důvodů tam násilně zařazeni. (Menší továrna na okraji Prahy.) V soukromí – poslední příčka hierarchie v socialistické společnosti, lidé vesměs režimem pronásledovaní.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) zájem, sebepotvrzení, nadšení, že něco takového existuje.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Celá koncepce.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nepamatuji si. U některých článků bylo znát, že pisatel postrádá osobní zkušenosti se soc. realitou. Přesněji si už nevzpomínám.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Nikoliv, resp. až do roku 1967.
3a) Od kdy (od čísla?)? Nepamatuji se.
3b) Jak často? Až do roku 67 velice sporadicky, pak skoro pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) Všechno.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? Všechno. Kromě SV jsem byl od jiných pramenů ze zahraničí vydávaných v češtině odříznut.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Nikoliv.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Přátele, příbuzné. To se měnilo v čase. Okruh lidí tak několik desítek.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Ano. Kam jsem stačil dohlédnout, snad tak 50 lidí, ale šlo to dále. (Šlo většinou o bývalé politické vězně.)
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Pozitivní, se žádostí o další přísun.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo: Všeobecně, ale i k jednotlivým článkům. Reakce vesměs pozitivní, podrobnosti si nepamatuji.
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Tak i onak. Na pracovišti, až do konce roku 67 tajit. Mezi přáteli případ od případu.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Nemohu se vyjádřit, resp. nemám co.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ano, ale to bylo neověřené.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Lítost, že to prasklo a „kolegiální“ vztah k Benešovi.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? V mém okolí stejně jako u mě.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Nemám žádnou představu.

1956-61
1962-63 snad šlo o několik tisíc
1966-67 Šlo možná už i o desítky tisíc, zejména mezi inteligencí, a co vím, je SV neméně doma žádáno i dnes, i když k jeho politickému profilu je už členitější přístup a někdy i výhrady.

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Anastáz (Jan) Opasek, 8/81

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV?
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Číslo ani rok přesně nevím, asi 1967.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 54 let, skladník. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Fiktivním.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? Znamenité. (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Všechno.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Zřídkakdy.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Ne.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)?

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? 20.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Dobrá, pozitivní.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Tušil.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo: Kladně.
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Tajil.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Z novin.
12a) O jeho zákulisí? Vzhledem k situaci to musil být proces falešný.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Luděk Pachman, 13. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Koncem 50. let v redakci Čs. sportu.
1a) Jak asi zněla ona informace? Rozpornou.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? V roce 1959 či 1960.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 35 let, vedoucí odd. pro mezinárodní sport v Čs. sportu. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Partajní.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) Pochyby.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Komentáře ke světové politice.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Kritika – podle mého tehdejšího názoru příliš ostrá - komun. systém.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Na počátku ne.
3a) Od kdy (od čísla?)? Asi od roku 1966.
3b) Jak často? Zhruba asi 2/3 vyšlých čísel.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Naprosto výrazné, napřed skepse, pak většinou souhlas (od sjezdu spisovatelů 67), od srpna 1968 nadšený souhlas.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)?

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Své nejbližší přátele, zhruba 10–15 osob.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Byly mi zapůjčovány, po přečtení jsem vracel.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Většinou kladné, s výjimkou mého bratra, jenž mi spílal, že čtu „takové svinstvo“.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Většinou souhlas, v jednotlivostech ale odmítnutí.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? V redakci byla asi polovina pracovníků činná pro StB, zhruba se vědělo kdo, s nimi se nehovořilo.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) V ÚV pravidelně (ideologické oddělení).
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Příklad „imper. diverse“.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Nepamatuji.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Interní informace ÚV (nedostával jsem) jen výjimečně na poradách redaktorů.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Redakce ne.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů? Nevím.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Jen zcela matně.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Tehdy jsem už odmítal všechny politické procesy.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Vesměs kritika persekuce J. Beneše (výjimka: bratr).

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Neodvažuji se odhadnout, ale v období po 1962 znala Svědectví většina mých přátel.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Jiří Pallas, 8/81

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Nepamatuji se, ale určitě to bylo z oficiálního tisku.
1a) Jak asi zněla ona informace? Nevím.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Nevím.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Asi 75. rok, číslo si nepamatuji.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 26 let, technický úředník, funkce žádná, bylo to u Uhla. Jeho politické názory jsem však nesdílel. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) Nepamatuji se, ale byly jistě pozitivní.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Nepamatuji.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nepamatuji.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Nepravidelný.
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? Hltal jsem vždy od začátku do konce.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Měli jsme půjčené jen na jeden den a hned jsme museli vracet. O obsahu jsme mluvili na pracovišti.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo: Nepamatuji se.
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Matně.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Nevím.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Jitka Pallasová, 8/81

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Nepamatuji se, možná z Rudého práva, možná od rodičů. Tatínek (historik) měl, pokud vím jedno číslo doma, ale nikdy mi ho ani neukázal…
1a) Jak asi zněla ona informace? To už se nepamatuji.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? To už se nepamatuji.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Jistě na jaře 69.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 19 let, studující FF UK. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Tomu odpovídající (byla jsem v Uhlově HRMu).
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) Zájem, zvědavost.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Nejspíš všechno.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Od roku 1974.
3b) Jak často? Nepravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Od Uhla.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) To se četlo i s tiráží.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? To se četlo i s tiráží.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Známí měli většinou také možnost si SV přečíst, s nimi jsme si o článcích povídali. Na půjčování nebyl čas ani možnost – sami jsme si to buď u někoho přečetli, anebo měli půjčené na noc.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Často, 1971–73, ekonomická knihovna (pracovní prostředí).

9. V jakém smyslu se hovořilo: Všechno dohromady. Typická hlavně radost z informace.
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano, nic konkrétního vzhledem k věku.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Nevím.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Pavel Pecháček, 9/81

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? V Praze koncem 50. let od antikomunistického intelektuála.
1a) Jak asi zněla ona informace? Ukázal mi 2 čísla Svědectví.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Fantastické, povzbudivé, zaručeně pravdivé, vysoce profesionální…

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Asi rok 58.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 18 let, před vojnou. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Intelektuální „protistátní živly“.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) i když tahle formulace zní trochu nadsazeně
2c) Co se Vám zejména líbilo? Politická informovanost, kulturní část.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Asi od 1959.
3b) Jak často? Tak jednou za rok.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? V exilu už mi SV nebylo tak vzácné.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Občasně, pár desítek.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Sám jsem si půjčoval, nevlastnil jsem.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Informované, výborné profesionálně, výraz naděje…

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Ano.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Nebyl jsem na Západě, nesměl.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Obojí pozitivní.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Podle toho komu…

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Rozhlas (pracovní schůze); občas, nahoře na ÚV.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? V rádiu negativně – „nepřátelská tiskovina zrádné emigrace v čele s Pavlem Tigridem“.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Šéfstvo.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Někdy i v pražském rozhlasu.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ano.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Krajně pozitivní k Janu Benešovi, až obdiv.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Totéž.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 4 – 5.000
1962-63 8 – 12.000
1966-67 80 – 100.000

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Zapadala do mého myšlení, informovala, poskytovala naději.

Vratislav Pěchota, 25. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? V polovině 60. let.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? V polovině 60. let, v čs. knihkupectví v New Yorku.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 35, právní poradce čs. MZV. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? MZV.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Jeho poměrná objektivnost.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Jednou ročně, při návštěvě New Yorku.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Čs. knihkupectví na I. Avenue v New Yorku.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Stoupala úcta k jeho redaktorovi.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Ano. Jak často, jak velký okruh lidí? Úzký okruh přátel v Praze.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Ano, půjčoval je důvěrným přátelům.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. „To je dobře, že se věci zachytí po pravdě tak, jak byly.“

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Předpokládal jsem, že je vozí lidé, kteří cestují služebně či soukromě na Západ.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Nemyslitelné, aby se čs. diplomat objevil v redakci SV, asi bych byl způsobil Pavlu Tigridovi rozpaky.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Mezi přáteli.

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika Dobré, že takový časopis existuje.
9b) o jednotlivých materiálech a článcích? Posuzovaly se z hlediska objektivnosti.
9c) typické reakce? Pohybovaly se mezi kladnými a zdrženlivými.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Rozhovory o Svědectví se vedly jen mezi dobrými přáteli.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Ne.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Nevím.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Nevím.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Nevím.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Nevím, pokud je mi známo, na MZV se Svědectví neukládalo.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů? Nevím.

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Ne.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Nevylučuji to, byla by to účinná zbraň proti nepohodlnému soudruhovi.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Odmítavé.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? „Novotný si vyřizuje účty“.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Nevelká, ale zvětšující se.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)? Čím víc lidí cestovalo do zahraničí, tím větší byl počet dovezených výtisků.

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Pomáhala mi při formování objektivních názorů.

Ivan Pfaff, 19. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? V létě 1966 na rodinné návštěvě v Curychu.
1a) Jak asi zněla ona informace? Že je nejlepší exilové periodikum.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Neurčitou.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? V září 1968, č. 33 (v Curychu).
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 43, historik, nezaměstnaný. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Nekomunisticky socialistickém.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Politické analýzy, zákulisní fakta.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? 34–36.
3b) Jak často? Pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Předplatné v emigraci.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Prohloubení zájmu, zvýšení kladného hodnocení.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)?

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Až v emigraci.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. –
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. –

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Až v emigraci.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne) Od roku 1970.
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Nebyl jsem nikdy v Paříži.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) V ÚV KSČ 1967.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Negativně.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Proces proti Tigridovi.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Nevím.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Nevím.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV? Nevím.
b) Okruh čtenářů? Nevím.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí? Jen pokud jde o Hendrychovu dceru.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Radostné i rozhořčení.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Kladné.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 nevím
1962-63 nevím
1966-67 nevím

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Neměl jsem před 1968 k dispozici.

Michal Reiman, 9. 10. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Nepamatuji se.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Nepamatuji se, nejspíše krátce po vyjití prvních čísel. Vyšlo-li první číslo 1956, pak to mohlo být někdy roku 1958/9, nevylučuji však, že dříve či později.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Kolem 30ti, vysokoškolský učitel. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Komunistickém, tj. kritické komunistické inteligence.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) Nejspíš prostě zájem.
2c) Co se Vám zejména líbilo? V tomto znění těžko odpovědět.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? V tomto znění těžko odpovědět.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Těžko odpovědět.
3b) Jak často? Tak jak čísla docházela do ČSR, nejspíše s tím, či oním zpožděním.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
Ve speciální knihovně (VŠP a ÚD), posléze také z cirkulace v odborném kruhu, protože knihovny to časem přestaly brát vážně, myslím ty přepisy. Objevily se také další zdroje, zevšednělo to, samozřejmě v určitém kruhu.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
Některé aktuality a komentáře, jakož i materiály a články o některých historických problémech, které jak víš i v Československu vyvolávaly diskuse. Např. odbojová témata, Češi a Slováci. Jistou dobu, jak se budeš pamatovat, dosti velký ohlas – pozitivní i kritický – měl Lůža atd.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?
Víc jsem se zajímal o obsah, připadal mi časem komunikativnější, tj. něco jako možnost výměny názorů na dálku, diference se staly menšími – nikoli pouze pro náš vývoj, ale také pro změny v orientaci SV.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)?
Jak víš, diskutovalo se v kruhu historiků o řadě problémů nastolených ve SV, aniž se kdo s tím skrýval. Zejména to bylo patrné v době diskuse Husák-Lůža, ale při jiných příležitostech.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? viz 5)
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
Nezajímal jsem se o to, protože jsem sám neměl v úmyslu spolupracovat se SV. Nepotřeboval jsem to vědět. Přispívalo k tomu i to, že domácí tisk poskytoval stále více možností se otevřeně vyjádřit.
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa?
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) viz 5)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
Částečně zodpovězeno. Obecný postoj v mém prostředí byla ke konci rezervovanost, tj. sledování stanovisek SV s vědomím odlišnosti politického postoje a přístupu k věci, a to i tehdy, když se názory na to, či ono shodovaly nebo nebyly vzdáleny od sebe. Tedy pozice diskuse a výměny názorů, nikoli pozice paušálního odmítání z dogmatických, či jiných podobných důvodů. V tomto rámci i živá diskuse o jednotlivých materiálech, a to zejména tam, kde se dostávaly do přímého kontaktu s tím, co se diskutovalo nebo vycházelo doma (třeba citace atd.).
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Obecněji se na to nepamatuji, nejspíše ti na to odpověděl K. K.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
Na VŠP, jakož i v ÚD existovala určitá pravidla, spočívala v podstatě v tom, že SV bylo možné číst ve zvláštní místnosti, vyhrazené pro materiály důvěrného rázu (spolu s monitory, usneseními str. orgánů, atd). Existoval jistý řád, kdo co mohl dostat k dispozici. Vědečtí pracovníci v těchto dvou institucích měli v zásadě přístup k SV. Časem se pravidla vykládala stále volněji, resp. nedodržovala, takže SV si bylo možné „vypůjčit“ mimo určenou místnost, čímž se event. dostávalo do oběhu. V každém případě v tomto prostředí jak víš samotný fakt, že jsi četl nebo třeba i v přítomnosti třetích osob držel v rukou SV, se nekriminalizoval. Pravdou je, že se vycházelo z toho, že se s ním neztotožňuješ, ale že ho máš z těch, či oněch věcných důvodů (automaticky, na denunciace v této souvislosti si nepamatuji, možná také proto, že nebyly brány vážně a tedy se nic nedělo).
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
V souvislosti s 9) – tato záležitost silně poškodila pověst P. T. v mém prostředí – u mne také. Nevím, zda naše tehdejší informace byly správné, obecně se věřilo, že Benešův osud byl zpečetěn také vědomou indiskrecí, či hrubou nedbalostí P. T. (ať již její důvody byly jakékoliv). Proto ve vztahu k P. T. se vyvinul určitý vztah nedůvěry, který se v latentní podobě zachovával dosti dlouho.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?
Znovu, aby bylo jasné – nevím, do jaké míry to bylo opodstatněné, sdílel to však dosti velký okruh lidí. Stalo se to jaksi nepodstatné v průběhu roku 1968, politický odstup se však zachovával – nechci se pouštět do věcí po roce 1968, protože tam to už bylo zcela jiné.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Miroslav Renský, 29. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? ČSR asi 57–58 tamní tisk.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Až USA ročník 69.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Ročník 27, lingvista, vědecký pracovník. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? ČSAV.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa?
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Byl jsem jen v Anglii 61 a 64.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Pozitivní.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 nemám
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Milan Schulz, 22. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Asi 1960 – od šéfredaktorů Literárních novin podle „svodek“.
1a) Jak asi zněla ona informace? „Štvavý emigrantský plátek“.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Nepřesnou.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Asi 1962.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 32, redaktor LN. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Literární noviny.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Náhodně občas.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Od šéfredaktora (ten od cenzury).
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Sblížení.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Ne. Jak často, jak velký okruh lidí?
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Ano.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Údiv nad informovaností, nesouhlas s „vměšováním“.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

a) Vliv SV? Nevím.
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Vyšetřován v Ruzyni.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Odmítavé k procesu, leč i k obviněnému.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 nemám tušení
1962-63 nemám tušení
1966-67 nemám tušení

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? V souvislosti s ostatními poznatky směrem k pluralistickým postojům.

Larisa Silnická, 5. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Od muže.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Zvědavost.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)?
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 22–23, překladatelka. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? RVHP – vláda.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Pamatuji si Michajlova „Moskevské léto“.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často? Sem tam.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Ne.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Ano, jenom velmi blízké přátele.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Ne.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Nepamatuju si.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Kladné.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 nemám představu
1962-63 nemám představu
1966-67 nemám představu

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Nijak, byla jsem ovlivněna předem.

František Silnický, 5. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Od spolupracovníků.
1a) Jak asi zněla ona informace? Dostal jsem to přečíst.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Že je to zajímavé.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Asi v roce 1958.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 28, Ústav dějin KSČ, vědecký pracovník. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Ústav dějin KSČ.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) Čistý zájem.
2c) Co se Vám zejména líbilo? Nepamatuji se.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? Nevím přesně.
3b) Jak často? Pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) a informace o Sovětském svazu
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Ne.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Občas, úzký okruh.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Ano. Frekvence čtenářů, okruh lidí. Velmi úzký okruh.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Taková ta moje.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Nezajímal jsem se o to.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Nebyl jsem na Západě.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Že je to zajímavé.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ne.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Ne.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Nevím.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Nevím.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Nevím.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Znám jenom své pracoviště, kde to bylo dostupné – Vysoká stranická škola.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Moc ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Neschvalovali proces.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Žádná představa.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Nijak.

Tomáš (Thomas) Strauss, 15. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Z oficiálnych zdrojov.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)?
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
Slobodná výmena názorov, najmä o nesamozrejmej existencii národa, o tradíciách českej kultúry (žiaľ, že Slováci nemajú nič podobného!), o vysťahovaní nemeckého obyvateľstva, o „vine“ za február 1948 apod. otvárala a otvára nové horizonty uvažovania, idúce – aj vo forme, v akej sú tieto diskusie vedené – nielen ďaleko poza to, čo je doma možné a dovolené, ale aj za myšlienkový horizont opozície a negácie.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
Dostával som Svědectví prostredníctvom Milana a Mira a dával som ďalej, čítalo sa náruživo aj v neintelektuálskych vrstvách, často aj za 1 noc!
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
Svědectví, ktorého význam aj doma (sám som tam do roku 1980 žil) narastal najmä po roku 1968, je príkladom demokratickej a nepredpojatej diskusie, ktorej sa moja generácia musela a musí učiť. A to aj vďaka Svědectví! Nič lepšieho doma, ani v exile nepoznám.

Rudolf Ströbinger, 1. 10. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Někdy kolem roku 1965.
1a) Jak asi zněla ona informace? Že vychází SV v Paříži, Tigrid.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Zvědavost, představa žádná.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? 1966–67, číslo již nevím.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 35, redaktor Lidové demokracie. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Lidová demokracie.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Současná tematika, historická tematika čs. dějin.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Změnu jsem nepozoroval.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? V malém okruhu se o SV mluvilo. Počet velmi malý.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Výtisky jsem dále nedával.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? O SV se hovořilo, při tom se pokud možno nehodnotilo, sděloval se obsah. Důležité: Pavla Tigrida řada lidí znala z jeho dřívějšího působení v redakci.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie?
11ff) Považujete to za možné (proč?)? V souvislosti s procesem s Tigridem se hovořilo o jednání o SV – SV se posuzovalo za nebezpečnou tiskovinu. To vyplývalo z kusých informací redakcím listů Národní fronty.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ano.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Zase se má umlčet někdo, kdo je nepohodlný.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Stejné.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Konkrétně žádná představa, jen, že zájem byl stále větší. To vyplývalo z reakce, když se narazilo na SV v rozhovorech.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Vliv je příliš silné slovo. Četba SV ujasnila problémy, vzbudila zájem o některé otázky, jež byly TABU, posílila argumenty v diskusi atd.

Jaroslav Suk, podzim–zima 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Od přátel v r. 1968.
1a) Jak asi zněla ona informace? Přetisk článku o sovětské okupaci.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Spíš jsem se zajímal o informaci, nikoli o časopis.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Č. 38 v r. 1972.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 25 let, dělník v tiskárně, propuštěný politický vězeň. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? V opozičním a dělnickém.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) Všechno dohromady, každopádně to bylo zajímavé čtení, i když jsem s mnoha přístupy nesouhlasil. Na pluralismus si člověk musí zvyknout.
2c) Co se Vám zejména líbilo? René Sidcar (o levici), literatura, informace.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? V komentářích o Portugalsku 74 jsem nacházel až fašistické názory.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) V 60. letech vůbec ne, až od r. 72.
3a) Od kdy (od čísla?)? Od č. 48.
3b) Jak často? Pravidelně.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Famózní pošta, bohužel centralizovaná. Ovšem fungovalo to pěknou řádku let.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) Všechno.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? Obojí, ale snad o trochu víc Československo.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Stal jsem se mnohem tolerantnějším.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Velmi často, pravidelný okruh odhaduji na 100 lidí (ovšem až od r. 72).
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Měl jsem vždy 1–10 čísel, jež jsem dával kolovat v 30–200 členném okruhu.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Zájem, přímo enormní. Distribuoval jsem Infomat, Listy a SV. Svědectví bylo nejjemnějším časopisem, protože ho bylo vždy nejméně.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne)
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Ne – až později.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne) Až později.
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Můj přítel Michal Staša s Jitkou Bidl. vyprávěli.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) Až v 70. letech často.

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Částečně jistě.

11. Svědectví a mechanismus politického systému: Neznám.
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Z oficiálních novin.
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Částečně jsem věřil oficiálnímu stanovisku.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Nemám.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje? Nijak.

Ludmila Šeflová, 19. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Nevím, asi někde v KSČ neb v tisku.
1a) Jak asi zněla ona informace? Nevím už, ale asi že jde o nějaký významný časopis.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Až v exilu.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké?

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Z oficiálních zpráv.
12a) O jeho zákulisí? Ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Nepamatuji se už přesně, ale rozhodně nebylo souhlasné.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Vladimír Škutina

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Měl jsem tu kliku, že jsem Svědectví dostával od samého počátku. Od koho a jak, dodnes nevím a vědět nechci. Ale pokud jsem nesedával v kriminálech, Svědectví jsem dostával, hltal abyl na něj fanda.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Od počátku až dodnes splňuje Svědectví mou představu o vynikajícím časopise – a (jako konkurent bez uzardění) tvrdím, že Svědectví je nejlepší exilový časopis a kéž by jím byl ještě dlouho. Amen!

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Od počátku.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Bylo mi 25 let, živil jsem se, jak se dalo – chvíli nahoře, chvíli dole, konkrétně v tom roce jsme s panem Werichem psali náš první film, který nikdy nevyšel, v divadle ABC se mi hrála komedie „Kdyby na sůl nebylo“ s Vlastou Burianem a AM Brousil mě zrovinka zakázal psát pro film a tím pádem se to doneslo i do televize a měl jsem dva r oky zákaz činnosti. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval?
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) viz 1b)
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne) Svědectví jsem dostával pravidelně – čertví od koho a dával jsem je dál. Někdy se mi po několika měsících vrátilo úplně odjinud, přičemž doručitel netušil, že už jsem SV měl.
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Měl jsem pocit – možná sugestivní, že Svědectví je číslo od čísla a ročník od ročníku lepší.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)?
Velice často. Citovával jsem – aniž jsem citovával, a měl jsem srandu z toho, že komunisti kývali a aplaudovali. Jednou – (jsem líný listovat starými ročníky, takže nevím kdy přesně) Svědectví zprdlo Pavla Kohouta a my se setkali v páře a on se zlobil, protože si myslel, že jsem to do Svědectví poslal já a netušil, že já až do roku 79 nikdy nic do Svědectví neposlal.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? viz 3)
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
Svědectví ode mne dost pravidelně dostával pan Werich (pokud je nedostával sám, režisér Lipský (ale neříkejte to na něj, on se z něho stal superposera!), Miroslav Horníček a spoustu vám neznámých príma obyčejných lidí, které mám dodnes rád.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.
Stejné jako mé. Akorát pan Werich tvrdil, že je ve Svědectví málo srandy. V čemž měl pravdu. Já to tvrdím dodnes. Dokonce si troufám tvrdit, že bych Pavlovi Tigridovi mohl do každého čísla tu srandu (hlavně z domova) pomoct sehnat – nebo sehnat sám. Kdyby chtěl. Netroufám si.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne) Většinou ano.
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Tušil, ale nepřemýšlel a nechtěl vědět.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)?
Byl jsem na Západě jen jednou – v roce 58 a to s basketbalem na poháru mistrů zrovinka ve Francii, ale bylo s námi 7 fízlů a nebyli jsme v Paříži. Kromě toho jsem měl zrovinka průser s velvyslancem (viz Svět jako skleněná duhová kulička – str. 178).

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) viz 5 a 6

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému: Protože jsem vaší rodnou znal jen z její odvrácené tváře, vím z téhle oblasti míň než Sokrates.
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Věděl a záviděl jsem Pavlu Tigridovi, že dostal flastr in contumatio. To byl můj sen!
12a) O jeho zákulisí?
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61 dost malá – aspoň pokud vím
1962-63 vím hovno, páč Novotný nebyl vůl a započítal mi to
1966-67 dost velká, čtenářů asi tolik, kolik měl Dikobraz, ještě když k němu vycházívala humoristická příloha

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Josef Škvorecký, 7. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Koncem 60. let.
1a) Jak asi zněla ona informace? Miloš Forman mi půjčil Tigridovu knížku o Slánského procesu, a říkal, že takový časopis vychází.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? No, že takhle se má psát o politice.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Nečásek, ředitel SNKLHU mi půjčil ze svého trezoru číslo, kde byla recenze na Zbabělce, s tím, abych viděl, kdo mě chválí. To bylo po průšvihu, tedy r. 1959.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 35 let, redaktor SNKLHU. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Většinou v takovém, že by se tomu dnes řeklo disent nebo underground (Kolář, Chalupecký, Zábrana, jazzmani atd.).
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Otevřenost, s jakou se psalo o problémech.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo? Myslím, že nic.

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Žádné.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Zřídkakdy, protože se mi zřídkakdy dostalo do ruky.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Nikdy jsem nevlastnil, vždy jsem si půjčoval. Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Zajímalo je to jako mě.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Líbily se nám.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Na pracovišti jsem o tom mluvil jen s jedním blízkým přítelem.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Zřejmě ano, protože řed. Nečásek je pravidelně dostával a měl je v trezoru. Odtud mi půjčil tu recenzi.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Nevím, ale dovedu si představit.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Nevím.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Nečásek zřejmě přístup měl – jestli mi to půjčil na vlastní pěst, nebo na pokyn, nevím. Asi na vlastní pěst.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)? Vím jen o SNKLHU-resp. jeho řediteli – ten přístup měl. SNKLHU – později ODEON.
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

To nevím.

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Nevím.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? To ano. Oni na sebe v 60. letech vytahovali všechno možné.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Věděl jsem, že ho sebrali kvůli článkům do SV.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Vyjadřuje nejlépe fakt, že při hlasování o Benešově vyloučení ze Svazu, zdržel jsem se hlasování.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Žádná.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Bedřich Utitz, 4. 9. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Už nevím.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Koncem 50. let.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Cca 30 let, redaktor. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? V komunistickém.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
2c) Co se Vám zejména líbilo? Už nepamatuji.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel)
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu)
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Čím dále kladnější.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? V debatách často – asi 15–20 lidí.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Obdobná mé vlastní.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Obdobné mé vlastní.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Ve výjimečných případech.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“?
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ne.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? Ve prospěch obžalovaného.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Stejné.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

František Vaněček, 7. 9. 1981

(…) nemám rád dotazníky…

Snažím se podat svědectví o Svědectví v mém okolí.

O Svědectví jsem slýchával ať už v redakci Stráže míru v Karlových Varech tak i v Rudém právu, kde jsem nastoupil v roce 1960. Odsudky, kritiky a jedovatosti na adresu Svědectví mu dělaly dost dobrou reklamu. Vzbuzovaly zájem u nefunkcionářů a u těch, kteří neměli možnost se k němu dostat. U mne určitě.

V redakci Rudého práva jsem téměř výlučně psal materiály o postavení jednotlivce ve společnosti. (Pronásledování za kritiku, pomluvy zařazované do kádrových materiálů, vyřizování si osobních účtů, trestání dětí za rodiče apod.) Zajímal jsem se v této souvislosti i o teoretické otázky. Někdy v letech 1965–66 jsem došel k závěru, že všechny nespravedlnosti, které se dějí, nejsou jen anebo především dílem jednotlivců, ale především systému. Svěřil jsem se s tím tehdy i Honzovi Fojtíkovi. Vyslechl mne a na několik pokračování mi „odpřednášel“ mezi čtyřma očima svůj názor: Jak se nehodí sovětský model socialismu pro Evropu. A pak mi přinesl (pod slibem tajnosti) jedno z čísel Svědectví. Bylo mi tehdy čtyřicet let. Pracoval jsem ve vnitropolitické rubrice RP. Fojtík už byl tehdy mimořádně protěžován, psal propagandistické články a články, které nesly jméno O. Švestky, který nikdy sám nebyl schopen něco napsat. Fojtík zřejmě dostával Svědectví ze sekretariátu ÚV. Nebyl v redakci sám. Svědectví určitě četli i další vedoucí (Bdíči) redakce – šéf a jeho náměstkové, aby mohlo RP „čelit“ vlivu článků v něm uveřejněných. Občas na sebe tuto povinnost vyžvanili na poradách redakce veřejně.

Po přečtení prvního svědectví (číslo už si nepamatuji), jsem byl především překvapen jeho celkovou úrovní. Místo suchého třesku frází novin a publikací jsem najednou četl zajímavé věci v krásné češtině. A navíc jsem si hned napoprvé potvrdil svůj osobní názor o nevhodnosti existujícího systému u nás. Fojtík, spěchající už tehdy za každou cenu ke kariéře bez ohledu na své vnitřní přesvědčení, mi už žádné další Svědectví nepřinesl. Bál se asi o sebe.

Já však chtěl číst další čísla. Nevěděl jsem, kde k nim přijít. Situaci z té doby znáš a tak víš, co by mne bylo čekalo. V té době byl vyloučen ze strany funkcionář OV KSČ v Jindřichově Hradci (nebo snad v Třeboni) předválečný člen strany, zedník, za to, že Svědectví četl a v zásadě s mnoha články souhlasil. Škoda – už si nepamatuji jeho jméno.

Až jednou, po mnohokrát se vždy opakující hádce šéfredaktora Švestky s vedoucím kulturní rubriky Milošem Vacíkem, mne napadlo, že by to mohl být on, kdo Svědectví čte. Když jsem se ho opatrně zeptal, smál se a řekl mi, že si totéž myslel o mně, ale že občas nějaké číslo sežene k přečtení. A tak jsem začal číst – nesoustavně a ne všechna vyšlá čísla Svědectví. Zajímalo mě vlastně všechno, co v nich bylo uveřejněno. Ale zejména informace o SSSR (kde jsem nikdy nebyl), politické aktuality a historie.

Myslím si však, že pro mne bylo nejdůležitější poznávání západního způsobu myšlení. A to nejen z vlastního obsahu článků, ale i z kritického postoje autorů k dalším autorům. Z jejich volné výměny názorů.

Je samozřejmé, že dlouholetý vliv propagandy měl i na mne vliv. Proto jsem z počátku některé články (zejména z mezinárodních vztahů) posuzoval s nedůvěrou, i když jsem věděl, že jsou určitě objektivnější než ty, které se zveřejňují u nás.

Vím, že jsem několikrát (dělal jsem si ze Svědectví výpisky) použil argumentace, kterou jsem ve Svědectví vyčetl. Dnes už nemohu říci jaké, ale vím s určitostí, že jsem tím obhajoval názory na zlepšení mezilidských vztahů a morálky lidského soužití.

Žádná čísla Svědectví jsem do roku 1968 nevlastnil. Bylo jich do té doby asi 6. Měl jsem je vždy vypůjčené na den a noc.

Spolupracovníky Svědectví jsem z té doby neznal, s redakcí jsem nespolupracoval. Západ jsem do té doby nenavštívil.

O tom, že Svědectví znám a občas ho i čtu, jsem se samozřejmě na pracovišti nesměl zmiňovat. Věděli o tom jen asi čtyři lidé z redakce.

Vím určitě, že se o Svědectví a jeho obsahu (i obsahu jednotlivých článků) čas od času jednalo v sekretariátu ÚV KSČ (složeném z tajemníků ÚV a šéfredaktora RP).

O nějakém konkrétním usnesení souvisejícím jen se Svědectvím nevím, ale sekretariát ÚV ukládal příslušnému tajemníkovi (v té době V. Kouckému), aby přes šéfredaktory hlavních listů zajišťoval nepřímou (neadresnou) polemiku a kontrapropagandu proti Svobodné Evropě a Svědectví. V letech 1961–68 to bylo několikrát. Novotný, ale zejména Hendrych a Koucký přikládali Svědectví dost velký význam. Neznám počet výtisků, který tehdy do republiky šel a proto se mi i dnes zdá jejich zdůrazňování a ustrašenost přehnanou.

Pokud já vím, měli možnost a četli Svědectví (kromě tajemníků ÚV) i vedoucí ideologického oddělení a jeho zástupce, šéfredaktor RP a jeho zástupci. Někteří vedoucí oddělení ÚV. Bylo i v Ústavu dějin KSČ (a tam snad dokonce i k volnému používání jednotlivými pracovníky).

Pokyny ke sledování vlivu exilových časopisů a rozhlasu byly dávány zejména k některým výročím apod. Na krajských a okresních výborech strany to dělali vybraní pracovníci pro tzv. svodnou informaci. Na ministerstvu vnitra prý existovala stálá skupina, která sledovala tento vliv. Těžko říci jak objektivně. Nálady a kritiky mezi obyvatelstvem mohly vzniknout na základě západního rozhlasu a i Svědectví, ale asi jen v mimořádných případech. Vnitráci vliv Západu tenkrát víc přeháněli. Dnes působí rozhlas i exilový tisk a to zejména Listy a Svědectví daleko více než tehdy.

Nevzpomínám si, že bych kdy věděl o konkrétní úmyslné indiskreci v mocenském boji stranické oligarchie, podsunutím nějakého materiálu do Svědectví. Ale považuji to nejen za možné, ale dokonce za pravděpodobné.

O procesu s Janem Benešem jsem věděl jen informativně a o zákulisí už vůbec ne. Vzpomínám si však, že to byl opět Miloš Vacík, který se na redakční poradě pohádal jak se Švestkou, tak i s V. Hájkem (zástupcem). Na detaily už si nepamatuji, vím jen, že Vacík říkal, že Beneš není ani jeho přítel a že není z těch, který by ho obdivoval, ale že nesouhlasí s tím, aby byl pronásledován a už vůbec ne aby ho Rudé právo zostouzelo. Nejsem si jist, ale v RP proti Benešovi něco vyšlo, ale od jakéhosi „dobrovolníka“, autora mimo kulturní rubriku.

Po této hádce za mnou několik dní Vacík přišel. Řekl mi, že byl volán bezpečností k výslechu. Tam se prý snažil nejen Benešovi neublížit, ale pomoci mu. Sdělil mi tehdy také (a proto si to hlavně pamatuji), abych si dal pozor na redaktora Gabriela z Tvorby, o kterém se při výslechu přesvědčil, že je spolupracovníkem bezpečnosti. Tehdy mi také řekl svůj názor na Beneše. (Já sám Beneše dodnes osobně neznám), že je příliš ctižádostivý a nekritický ke své tvorbě a že je to člověk vlastně nemocný, který zasluhuje ohled a pomoc.

O čtenářské základně Svědectví nemám do roku 1968 odhad. V redakci RP k němu pravděpodobně (tajně) občas přišlo asi tak 7 – 9 lidí. Oficiálně asi 5.

Četba Svědectví (i když nesoustavná), měla jistě určitý vliv na má politická stanoviska a životní postoje. Zejména pak v letech 1967–68, ale dnes už je těžko odhadnout a konkretizovat. Zapadnul více méně do ostatního proudu v procesu uvolňování vnitropolitické situace těch let.

(Známý povzdech: Copak za Rakouska a stáru Novotného, to se nám to úpělo.)

Nechtěl bych také (ovlivněn pravidelnou četbou Svědectví od roku 1969) přenášet své nynější velké sympatie zpět do oněch let. Faktem je, že na mne tenkrát vliv mělo. Fandil jsem mu v té době. (…)

Ludvík Veselý, srpen 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? Brzy po založení.
1a) Jak asi zněla ona informace?
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu?

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? Nevím.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? Novinář. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Literární noviny.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání)
Neprobuzený zájem o český časopis, mě zajímalo, jak to vlastně může vůbec Tigrid daleko od Moskvy a od Prahy dělat? Rajcovala mě jeho argumentace před rokem 1948, líbila se mně a teď jsem byl zvědavý, jestli nezblbnul, jestli se mu nedařilo jako mnoha ostatním v emigraci a jako se to dařilo nějakou dobu nám doma. Ale to už se psal rok 1956, to už jsme nebyli zdaleka tak blbí, jako kolem doby jeho emigrace a dokonce už pěknou dobu jsme vymetali z hlavy naši začáteční principiální pitomost.
2c) Co se Vám zejména líbilo?
Když jsem si SV četl, tak jsem si myslel, hele, hoch nezblbnul – a ona je to radost, něco takového zjistit, ne mít pouze ten pocit. Stane se to málokdy, že nás něco takového potká! A potom bylo vidět, že to dělá rád, že mu to dělá potěšení. A nikde ani zdání, že by zůstal stát kdesi před Únorem, že by se kochal minulostí… A Tigrid myslel.
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?
Tedy to se mně zejména líbilo a to mě taky zejména odpuzovalo, nebo jsem měl napsat eventuálně odpuzovalo? Že umí a že může. Ideální stav!

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)?
3b) Jak často?
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) SV přicházelo různě, z různých stran.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) fakta, informace
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější?

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Nezaznamenal.

5. Použil jste někdy do r. 1968 otevřeně údaje nebo informace získané ve SV ve své odborné nebo politické práci? (ano, ne, kde, pravidelně, občas, písemně, ústně, v tištěné práci)? Jistě, ale neuvedl jsem autora, ani jméno časopisu, ani vydavatele. Prostě jsem to zatloukl, a když to cenzura propustila, bylo dobře.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? S kolegy jsem se mohl kdykoliv o SV bavit, oni je četli jako já, když se k nim dostali.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Nedával jsem dále, sám jsem je dostával k přečtení z různých stran. Okruh lidí byl omezený.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval.
Mluvilo se o jednotlivých článcích, ty se posuzovaly, kriticky posuzovaly, ale ne z hlediska, že jde o protistátní časopis, spíše šlo o názory, konkrétní názory, které ten či onen anonymní či podepsaný autor zastával.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne) některé
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Dovedl jsem si představit, konkréta jsem neznal, a ani po nich netoužil.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? V Paříži jsem byl prvně v roce 1956 a to ještě SV neexistovalo.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně)

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce?

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete?

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?)
Ve stranických grémiích se zcela určitě jednalo o SV. Aspoň skoro každý týden, kdy jsme byli skoro po každém čísle LN předvoláni na ÚV k Hendrychovi, padlo občas slovo o Tigridovi a SV. Ve stranickém výboru Svazu spisovatelů se určitě o SV nemluvilo, zato v klubu spisovatelů ano.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo?
11c) Zda a jaká usnesení se přijala?
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Kdo z kádrů směl číst SV nevím, naše redakce k nim oficiálně nepatřila.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi?
Ano, bylo kolem toho taky dost virválu. Trochu jsem se tenkrát nasral na SV. Nevím, jaké články nebo informace Beneše dodával SV, co tam psal. Ale ten hoch byl vždycky mizerný spisovatel, vlastně bych měl říci nespisovatel a jeho schopnost úsudku považuji za minimální.
12a) O jeho zákulisí?
Jak si pamatuji, divil se v mém okolí kdekdo, že Beneš má něco společného s Tigridem – což ale svědčí pro Tigrida a pro SV.
12b) Vaše tehdejší stanovisko?
Já aspoň nepotkal nikoho, kdo by schopnosti Beneše přeceňoval. Na druhé straně je jasné, že Tigrid musel od někoho informace dostávat a jenom doufám, že si je přebral, a to v tomto případě důkladně přebral.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)?

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu:

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?

Karel Zeman, 20. 8. 1981

1. Kdy, kde, od koho jste po prvé slyšel o existenci SV? O existenci SV jsem poprvé slyšel od rodičů v Kutné Hoře.
1a) Jak asi zněla ona informace? Půjčovali si časopis od starého přítele (měl ho nepravidelně) a dali mi ho prostě číst.
1b) Jakou ve Vás vyvolala představu? Časopis mi prezentovali jako něco velmi zakázaného.

2. Kdy se Vám dostalo SV prvně do rukou (které číslo to bylo?)? 63–64, nevím to už přesně.
2a) Váš tehdejší věk, povolání, funkce? 19–20 let, student medicíny. V jakém politickém prostředí jste se pohyboval? Konzervativní, buržoazní prostředí, orientované na hodnoty 1. republiky.
2b) Vaše pocity při prvním „setkání“ se SV? (odmítavé, odpor, rozpaky, probuzený zájem, pocit sebepotvrzení, osvobozující poznání) zájem o poznání
2c) Co se Vám zejména líbilo?
2d) Co Vás eventuálně odpuzovalo?

3. Měl jste pravidelný přístup ke Svědectví? (ano, ne)
3a) Od kdy (od čísla?)? 1962–63 (?)
3b) Jak často? Vícekrát ročně i starší čísla.
3c) Zdroj (anonymně poštou, služebně – kde, možnost ve speciální knihovně, od přátel) Rodiče, pak přátelé z oblasti psychologie a filosofie.
3d) Co Vás zajímalo ve SV nejvíce? (polit. aktuality, literatura-poesie, západní myšlení, historie, informace z Východu) Historie, informace z Východu a především obecné zamyšlení, která stavěla historické události do nových, smysluplných a objevných souvislostí.
3dd) Který druh informací ve SV byl pro Vás nejdůležitější? Mimo ČSR především Východ.

o dění v Československu (současnost, minulost)
o dění mimo Československo (Východ, Západ)

4. Zaznamenal jste v průběhu času změny nebo vývoj svého postoje ke SV? Jaké? Žádné změny postoje, trvalý zájem.

6. Informoval jste o SV a jeho obsahu své kolegy, přátele, příbuzné? Jak často, jak velký okruh lidí? Informoval kolegy, přátele, příbuzné – ústně i 20–30 lidí.
6a) Pokud jste vlastnil výtisky SV, dával jste je dále? Frekvence čtenářů, okruh lidí. Dával dále, asi 5 lidí: 1 psychiatr, 3 psychologové, 1 sociolog.
6b) Typické reakce těch, s nimiž jste hovořil o SV, nebo jimž jste výtisky půjčoval. Zájem, trochu strachu, hovor o obsahu článků, to samozřejmě doma, na večerních schůzkách.

7. Znal jste spolupracovníky SV v Československu? (ano, ne) Částečně znal, někteří byli mými kolegy a přáteli.
7a) Přemýšlel jste o tom, nebo tušil jste, jak SV dostává informace a rukopisy z Československa? Částečně jsem to věděl.
7b) Anebo jste sám spolupracoval s redakcí? (ano, ne)
7c) Navštívil jste při cestách na Západ před srpnem 1968 redakci SV (ano, ne, proč ne?)? Ne, nepovažoval jsem to za důležité, časopis + styky s přispěvateli a disidenty doma mi přinášely tolik podnětů, že jsem je vlastně ani všechny plně nepromyslel a nezpracoval.

8. Hovořívalo se ve Vašem prostředí (profesionálním, politickém, přátelském) o SV? (ano, ne, občas, pravidelně) S přáteli jsem o SV mluvil často, občas s 1 psychiatrem, kolegou na klinice.

9. V jakém smyslu se hovořilo:
9a) obecná charakteristika
9b) o jednotlivých materiálech a článcích?
9c) typické reakce? Pochvalné i nesouhlasné.

10. Anebo jste musel tajit (na pracovišti, mezi přáteli), že Svědectví znáte a čtete? Na pracovišti jsem o SV (krom 1 kolegy) nemluvil, mezi přáteli jsem nic netajil.

11. Svědectví a mechanismus politického systému:
11a) Víte (z jakého pramene?) o tom, že by se o SV jednalo v stranických grémiích? (kdy, v kterých?) Slyšel jsem o tom, ale nepřesně. Nemohl jsem v tomto ohledu rozlišit šeptání a seriózní informaci.
11b) Jak se tam Svědectví posuzovalo? Nevím.
11c) Zda a jaká usnesení se přijala? Vlastně nevím: informace od přátel (všichni byli nestraníci) jsem nepovažoval za validní a ověřené.
11d) Jaká byla pravidla pro zpřístupnění SV jednotlivým kategoriím „kádrů“? Vůbec nevím, ale slyšel jsem, že Svědectví i Západní humanitní literatura byla pro vybrané „kádry“ a jasně prokomunisticky orientované v humanitních vědách přístupná v Muzeu Klementa Gottwalda v Praze (knihovna) a v tzv. knihovně ÚV KSČ (nic konkrétního jsem si pod tím nepředstavoval). Hodně o tom všem mluvil Eda Novák. Ale ten hovořil tolik, že jsem nedokázal kriticky rozlišit informaci a nadsázku u sklenice vína pozdě v noci. Byl jsem tedy hyperkritický a odfiltroval jsem skoro vše.
11dd) Kde bylo pro ně SV k dispozici (sekretariáty, které ústavy, složky bezpečnosti, ministerstva)?
11e) Zda existovaly pokyny, jak sledovat

a) Vliv SV?
b) Okruh čtenářů?

Nevím.

11f) Slyšel jste o případech úmyslné diskriminace, poskytnutí informací pro SV prostřednictvím třetích osob, jako prostředku v mocenském boji stranické oligarchie? Slyšel – viz 11 d.
11ff) Považujete to za možné (proč?)? Považuji to za možné, snad pravděpodobné.

12. Věděl jste o soudním procesu proti Janu Benešovi? Ano.
12a) O jeho zákulisí? Ano.
12b) Vaše tehdejší stanovisko? To nemohu dostatečně rozvést.
12c) Poznatky z Vašeho prostředí (reakce okolí, přátel)? Žádné nové věci, dohady, nedokonalá informovanost.

13. Vaše představa o čtenářské základně SV v Československu: Představa velmi nepřesná. Myslel jsem si, že okruh čtenářů je několikatisícový (3.000–5.000), ale nerovnoměrný: především velká města, především vysokoškoláci, z těch zase humanitní inteligence, spisovatelé… Myslel jsem si ale, že se základna stále rozrůstá tím, jak se lidé přestávali po padesátých letech tolik bát. Otázku jsem ale nikdy nepoložil.

1956-61
1962-63
1966-67

Čím podložena (odhad, znalost – zdroj?)?

14. Jak ovlivnila četba SV před r. 1968 Váš světonázor, politická stanoviska, životní postoje?
Nevím, zda četba ovlivnila můj světonázor (nemám ten termín z filosofického hlediska rád), stanovisko a postoje. Ty byly myslím preformovány už v rodině a dohořely mými učiteli na filosofické fakultě v Praze (zde hlavně Kosík a Milan Machovec, výlučně pak J. Patočka). SV byl pro mě především zdrojem informací (viz výše), z nich jsem si nejméně cenil aktualit (to mi řekli informovaní přátelé) a zpráv o myšlení na Západě (to jsem znal z odborných časopisů, knižních publikací, přednášek, seminářů…); vysoce jsem si cenil historických informací, které usouvztažnovaly dění a události v širší perspektivě a koncepčních článků s prognostickým nádechem. Domnívám se, že SV je nejlepší v zahraničí vycházející česky psaný časopis, který má koncepci a nikdy se nesklonil k drbu, pomluvě, krátkodechosti, nepodloženosti, nadávce… Velmi si ho cením.

Odkazy

Pavel Tigrid | Texty