Blahopřání Karlu Schwarzenbergovi

Gerald Nagler,
někdejší generální tajemník Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva

Gerald Nagler s Karlem Schwarzenbergem ve Varšavě v dubnu 1989 (OSA Budapest).

Milý Kary,

srdečně blahopřeji!

Na 10. prosince připadají nejen Tvé narozeniny, ale i Den lidských práv (a shodou okolností také mé narozeniny).

Lidská práva nás svedla dohromady v kritické fázi evropských dějin. Lidská práva byla hrubě porušována. V roce 1975 byl podepsán helsinský Závěrečný akt (HFA, Helsinki Final Act), který zaručoval lidská práva všem občanům.

Koncept mezinárodního občanského hnutí, které by monitorovalo dodržování lidských práv dle helsinského Závěrečného aktu, vyplývá z aktu samotného. Helsinská dohoda je v rámci mezinárodních nástrojů výjimečná tím, že prosazuje právo občanů kontrolovat, zda jejich vlády respektují práva obyvatel své země.
Dr. Andrej Sacharov vznesl požadavek na zřízení mezinárodního výboru, který by hájil a sjednotil pronásledované monitorující helsinské skupiny: „Žádám vznik sjednoceného mezinárodního výboru, který by hájil všechny členy uskupení Helsinki Watch.“
Výzvy pronásledovaných helsinských kontrolníchskupin měly u občanů na Západě pozitivní odezvu a v roce 1982 byla ustavena Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva (IHF, International Helsinki Federation). Představenstvo IHF se rozhodlo umístit organizaci do Vídně, neboť byla tounejlepší základnou pro činnost za železnou oponou. Jako generální tajemník IHF jsem představil náš projekt svému dlouholetému rodinnému příteli, rakouskému kancléři Dr. Brunovi Kreiskému, kterého jsem znal už z dob jeho exilu ve Švédsku, a požádal ho o radu. Tebe, Kary, doporučil na funkci předsedy IHF.

Milý Kary, jako předseda ses velmi aktivně angažoval a byla to pro nás radost s tebou pracovat. Tvůj charakter, zkušenosti a přehled o evropských dějinách měly zásadní význam – v mých očích jsi skutečný Evropan. Plodně jsme spolupracovali v naší misi na podporu disidentů v zemích, v nichž docházelo k represím.

Bylo pro mne ctí úzce spolupracovat s muži a ženami, kteří tak oddaně bojovali za lidská práva a riskovali svou svobodu i samotnou existenci.
Hodně jsme toho spolu nacestovali – abychom shromažďovali informace a mobilizovali veřejné mínění na Západě. Často se naši přátelé ocitli ve vězení. Navštěvovali jsme jejich rodiny a snažili se jim pomoci.

V roce 1985 bylo v rámci helsinského procesu uspořádáno Evropské kulturní fórum, které se mělo konat v jedné ze zemí Varšavské smlouvy. Představitelé všech signatářských států jak z Východu, tak Západu se měli sejít za účelem podpory kultury a spolupráce.

My jsme však věřili, že kultura je příliš důležitá, než abychom ji ponechali v rukou politiků a vlád. IHF zorganizovala paralelní a neoficiální sympozium se svobodnými debatami. Pozvali jsme prominentní kulturní osobnosti jako Susan Sontagovou, Amose Ozu, Pera Wästberga, Gyorge Konrada a další. Nejprve jsme byly úřady označeni za nežádoucí osoby, ale nakonec se nám přece jen podařilo uskutečnit sympozium v přeplněných soukromých bytech. Donutili jsme represivní vlády uznat existenci a důležitou roli nezávislé kulturní výměny. Pro intelektuály z různých zemí Varšavské smlouvy, kteří k tomu nikdy předtím neměli možnost, bylo velmi důležité sejít se s kolegy z Východu i Západu a vyměnit si názory. Setkání v Budapešti mělo velký úspěch a dostalo se mu mezinárodní pozornosti.

V roce 1988 jsi vedl delegaci prominentních členů IHF, která jela do Moskvy. Po dlouhém a těžkém jednání se Sověty ve Vídni – kde jsme sovětského velvyslance hostili nejlepšími koňaky ročníku jeho narození – jsme požadovali otevřené diskuse o lidských právech jak s vysokými vládními představiteli, tak s předními disidenty. Byla to první lidskoprávní delegace, která směla navštívit SSSR a která donutila oficiální funkcionáře sejít se s disidenty a vyslechnout je.

Mezinárodní tisk napsal:
„Závan helsinského vzduchu“ (Newsweek);
„Pozvání od Sovětů je známkou toho, že se stalo něco důležitého v mezinárodním dění“ (International Herald Tribune);
„Helsinský tým se sejde s disidenty“ (The Times).

Dokonce i sovětský tisk napsal:
„Nazval bych to historickým momentem“ (Moscow News).

Pro lidská práva to byl průlom.

Naše četné návštěvy Prahy byly nezapomenutelné. Setkání s Václavem Havlem, Jiřím Hájkem, Jiřím Dienstbierem a mnoha dalšími – pokud nebyli právě ve vězení. Mnoho let jsme si počínali nenápadně či se o to alespoň snažili, abychom své přátele nekompromitovali.
Nicméně v roce 1988, když se IHF rozhodla poslat do Prahy delegaci na vysoké úrovni k připomenutí historických událostí roků 1918/38/48/68, předem jsme oficiální místa informovali. To mělo za následek domovní prohlídky a zastrašování našich pražských přátel. Některým členům naší delegace byla odepřena víza.

Naše skupina se sešla v Praze a Václav Havel, který přišel zadním vchodem, prohlásil sympozium za zahájené – a vzápětí byl zatčen. Obdrželi jsme následující písemné varování: „POZOR. Varuji Vás, že akce s názvem Sympozium ČESKOSLOVENSKO je nelegální a její konání by bylo v rozporu se zájmy československého pracujícího lidu a tudíž nelegální. V tomto ohledu by bylo Vaše působení na této akci považováno za projev nepřátelství k Československu a byly by tudíž vůči Vaší osobě vyvozeny náležité důsledky.“ Varování nebylo podepsané!? Kdo je tady „já“ – policie? stát? Přesto jsme trvali na tom, že jsme zákony neporušili, a varování jsme samozřejmě ignorovali. Snažili jsme se pokračovat v soukromých bytech s těmi, které nezatkli, ale policie zmařila i to. Takže jsme místo toho uspořádali následné setkání ve Vídni za účasti mezinárodního tisku. Toto v kostce ukazuje, jak otřesný byl stav lidských práv.

Naše práce v ČSSR pokračovala, nadále jsme sledovali politické procesy a energicky proti nim protestovali.

Zkrátka, milý Kary, v kritické fázi evropských dějin jsi sehrál důležitou úlohu v boji za lepší svět. Pracovat s Tebou bylo velice inspirující, byla to velká legrace a naučili jsme se toho spoustu o občanské statečnosti.

V roce 1989 udělila Rada Evropy organizaci IHF Evropskou Cenu za lidská práva. V Radě Evropy v Bruselu jsi za cenu děkoval „jménem všech členů helsinských skupin, kteří v dlouhém a tvrdém boji riskovali svou svobodu.“

Všechno nejlepší k narozeninám!

Gerald Nagler
prosinec 2017