Anotace

Rozsáhlý archeografický úvod vysvětluje, co byly dokumenty Charty 77, jak je uspořádána a vybavena jejich edice, odkud byly texty převzaty a podle jakých zásad se přetiskují. Výkladu o Chartě jsou pak věnovány tři statě: Charta 77 jako československý i mezinárodní fenomén z pera Viléma Prečana, dosud neznámý text Václava Havla z prosince 1986 editory nazvaný Deset tezí o Chartě a úvahu Jacquese Rupnika Charta 77 a zrození evropského veřejného prostoru.

V prvním a druhém svazku edice je otištěno v plném znění 598 mluvčími Charty 77 signovaných dokumentů (D1-D598) s rozsáhlým poznámkovým aparátem s údaji o tom, za jakých okolností jednotlivé dokumenty vznikly, jaké byly jejich další osudy, kde a jak byly v době svého vzniku publikovány či komentovány - v domácím samizdatovém prostředí, v exilovém tisku či v zahraničních rozhlasových stanicích (Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a československé vysílání BBC).

Poznámkový aparát přináší i množství dalšího pramenného materiálu a mnohostranné informace ze života Charty 77, o její komunikaci se zahraničními partnery, o perzekuci občanských aktivit, nezávislé literatury a umění ze strany komunistických aparátů. Odkazuje se také na články, úvahy a studie, které byly napsány v souvislosti s jednotlivými dokumenty Charty 77 a které byly většinou zveřejněny nejdříve v samizdatu samostatně nebo v samizdatových periodikách a sbornících, odkud se přelévaly do exilového tisku a periodik cizojazyčných. Některé z nich byly zahrnuty v plném znění ve třetím svazku edice.

Třetí svazek publikace nazvaný Přílohy obsahuje více než devadesát většinou dosud nepublikovaných textů tematicky rozdělených do kapitol, které blíže dokumentují a osvětlují nejzávažnější okolnosti vzniku Charty 77 a domácího i mezinárodního kontextu roku 1977. Poprvé se zde (v příloze 1) uveřejňují první tři koncepty Prohlášení Charty77, dokumentující vývoj od původní myšlenky Výboru pro lidská práva až po koncepci otevřeného společenství, jak se jako Charta 77 představilo světové i domácí veřejnosti na začátku ledna 1977. Jiná příloha zahrnuje úvahy a dokumenty z pera Jana Patočky k problematice Charty 77 (příloha 3); přetiskuje se zde i plné znění dochovaných výslechových protokolů Jana Patočky jako svědka v trestním stíhání vedeném Státní bezpečností proti Chartě 77, v nichž se zrcadlí krystalicky čistý, neúhybný a nezlomný Patočkův postoj. Interní směrnice, zprávy a informace aparátů KSČ, StB, justičního aparátu, ministerstva zahraničí (přílohy 7, 8, a 9) osvětlují, jak komunistická státní moc reagovala na vznik Charty, na její aktivity i na ohlas, který její vystoupení vyvolalo v zahraničí. Příloha 10 (Z diskusí o smyslu Charty 77 a cestách k realizaci jejích cílů) přesahuje rok 1977 a přináší na více než 70 stranách soubor textů, věnovaných tématu, které provázelo Chartu po celých třináct let a dělalo ji živým organismem a společenstvím.

Součástí svazku příloh jsou životopisné medailony všech 45 mluvčích Charty 77, které nebo kteří se vystřídali v této funkci v letech 1977-1992, a soupis všech signatářů Prohlášení Charty 77. Je tu rovněž tematický rejstřík dokumentů Charty 77 a rozsáhlý jmenný index osob a názvů institucí. Dvacet stran faksimilií přináší jednak ukázky předloh některých v edici publikovaných dokumentů, jednak fotokopie další dokumentace, například první dvě strany dálnopisu západoněmeckého velvyslanectví v Praze z 30. prosince 1976 s podrobnými informacemi o přípravách k vystoupení Charty (český překlad celé depeše se publikuje v příloze 2). Nechybí ani tematicky široce pojatý soupis literatury o Chartě 77 do roku 2006, a článků o Chartě uveřejněných v českém tisku v lednu 2007. K publikaci je přiloženo DVD s amatérským videozáznamem občanského shromáždění uspořádaného nezávislými občanskými iniciativami ke Dni lidských práv 10. prosince 1988 na Škroupově náměstí v Praze 3.

Vycházející publikace je zatím nejrozsáhlejším dílem o Chartě 77 a nejobsažnějším zdrojem informací o jejím působení v posledních třinácti letech komunistického Československa. Je výsledkem mnohaletého výzkumného projektu podporovaného Nadací Fritze Thyssena, která rovněž umožnila vydání publikace.