D437
1987, 17. prosinec, Praha. – Odvolání proti rozhodnutí odboru vnitřních věcí ONV v Praze 1 o zákazu manifestace ke Dni lidských práv. (Dokument č. 78/87)
Věc: Odvolání proti rozhodnutí odboru vnitřních věcí v Praze 1 ze dne 4. 12. 1987 (čj. neuvedeno)E1Srv. D433 (5. 12. 1987) a D445 (25. 1. 1988).
Rozhodnutím odboru vnitřních věcí ONV v Praze 1 ze dne 4. 12. 1987, čj. neuvedeno, bylo zakázáno konání manifestace ke Dni lidských práv OSN dne 10. 12. 1987 a případnému odvolání byl odňat odkladný účinek.
Proti tomuto rozhodnutí podáváme v běžící zákonné lhůtě toto odvolání.
Napadené rozhodnutí je protiústavní.
Napadené rozhodnutí vychází totiž z názoru, že svoboda shromažďovací a svoboda pouličních průvodů a manifestací je zaručena jen osobám sdruženým v dobrovolné organizaci nebo spolku, neboť jen takové osoby (nesoukromé, veřejné?) mohou zajistit zachování veřejného pořádku v době konání manifestace. „Soukromé osoby“ dle napadeného rozhodnutí zachování veřejného pořádku v době konání manifestace zajistit nemohou (a tudíž předmětné svobody nepožívají).
Toto stanovisko je protiústavní a svědčí o naprostém nepochopení podstaty občanských práv.
Ústava ČSSR v hlavě II mluví o „právech a povinnostech občanů“ a pojem „soukromá osoba“ nezná.
Podle stanoviska obsaženého v napadeném rozhodnutí by však v daném případě byly občany jen osoby sdružené v nějaké dobrovolné organizaci nebo spolku. Tedy jen někteří „občané“ by byli občany. To by bylo bez dalšího v rozporu se zásadou občanské rovnoprávnosti (článek 20 Ústavy ČSSR).
V souladu s Ústavou je i ustanovení § 6 zákona č. 68/1951 Sb. („občanům je zaručen“) a ustanovení § 6 a následující prováděcí vyhlášky č. 320/1951 Ú.l. Prováděcí vyhláška rozlišuje pouze z hlediska ohlašovací povinnosti mezi veřejnými shromážděními pořádanými veřejnými činiteli (§ 7), organizacemi (§ 8), spolky (§ 9) a ostatními případy (§ 10). Právě věta prvá § 10 citované vyhlášky předpokládá případy, kdy svolavatelé nejsou sdruženi „v žádné dobrovolné organizaci ani spolku“ (viz odůvodnění napadeného rozhodnutí).
Z čs. právního řádu nijak neplyne, že by povinnostem dle ustanovení § 7 zákona č. 68/1951 Sb. mohla dostát jen shromáždění pořádaná veřejnými činiteli, organizacemi nebo spolky. Opačné stanovisko, zastávané v napadeném rozhodnutí, tedy nemá opory v čs. právním řádu.
Ohlašovací povinnost (§ 6, věta druhá citované vyhlášky) je však dána potřebou péče o shromáždění, kterou má poskytnout příslušný národní výbor, eventuálně i za pomoci SNB (§ 4 písmeno i) a § 37 zákona č. 40/1974 Sb.).
Naše žádost o zajištění ochrany manifestujících příslušníky VB v žádném případě nebyla a není „zbavováním se odpovědnosti“, respektive povinností dle ustanovení § 7 zákona č. 68/1951 Sb., jejím „přenášením na orgány VB“, jak uvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí, nýbrž oprávněným odvoláváním se na povinnost NV pečovat o shromáždění, případně za pomoci příslušníků SNB, jak zmíněno v předchozím odstavci.
Namísto povinného poskytnutí péče o shromáždění však bylo shromáždění protiústavně zakázáno a byla poskytnuta péče o výkon zákazu manifestace, a to s vyžádáním pomoci SNB.
ONV v Praze 1 tak nedostál své povinnosti zaručit nám výkon ústavního práva dle článku 28 Ústavy ČSSR a naopak nám porušením této své povinnosti výkon tohoto práva protiústavně zmařil.
Ze všech shora uvedených důvodů proto navrhujeme, aby napadené rozhodnutí bylo v plném rozsahu zrušeno.
Současně si dovolujeme upozornit, že opakování obdobného zneužívání ohlašovací povinnosti dle § 10 vyhlášky č. 320/1951 Ú.l. národními výbory k maření výkonu shromažďovacího práva občanů dle článku 28 Ústavy ČSSR, by mohlo vést občany k vědomému nedodržování této podzákonné povinnosti za účelem realizace jejich ústavního práva. Občanská neposlušnost by v takovém případě byla jedinou možnou bezprostředně účinnou reakcí na neústavní postup státních orgánů a jediným nutným způsobem sebepotvrzení člověka jakožto občana.
Jan
Litomiský, Libuše Šilhánová,
Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77
Za Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných: Anna
Šabatová,
Václav
Havel,
Ladislav Lis, místopředseda
Mezinárodní federace pro lidská práva, přidružené
k OSN
Za správnost: Jan Litomiský,
Vyskytná č. 2 (394 05), Josef
Vohryzek, Počernická 40, Praha 10 (100 00)
Zdroj
- ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
E1. | Srv. D433 (5. 12. 1987) a D445 (25. 1. 1988). |
Pole
Název | Hodnota |
---|---|
Řada | Dokumenty Charty 77 |
Den | 17 |
Měsíc | 12 |
Rok | 1987 |
Zpracovaný | true |
OCR | false |