Ve službách společné věci

Wolfgang Scheur a Praha 1981–1989
Vilém Prečan, Milan Uhde (eds.), spolupráce Ludger Udolph

Tato kniha chce připomenout málo známou stránku nedávné minulosti a vyjádřit dík, jímž jsou tato země a česká kultura zavázány Wolfgangu Scheurovi. Jeho působení jako kulturního referenta na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze od roku 1981 do roku 1986.

Atlantis, ČSDS | Brno | 2001
Stran 336 + obrazová příloha | Vazba váz. | ISBN 80-7108-226-0

Obsah | Anotace

Obsah

Slovo úvodem
Ein Wort zuvor

Wolfgang Scheur. Milníky jeho života
Wolfgang Scheur. Stationen seines Lebens
Vilém Prečan

Cestou. Zápisky z Prahy 1981 až 1989
Unterwegs. Notizen aus Prag 1981 bis 1989
Wolfgang Scheur

Scheurovske motto: Jak by se tu dalo pomoci?
Několik myšlenek z Kanady v devíti aktech
Das Scheursche Motto: Wie könnte man hier helfen?
Einige Gedanken aus Kanada in neun Szenen
Markéta Goetzová-Stankiewiczová

Wolfgangu Scheurovi k osmdesátinám
Wolfgang Scheur zum achtzigsten Geburtstag
Jiří Gruša

Domino Illustrissimo
Domino Illustrissimo
Ivan Klíma

Dopis Brigittě a Wolfgangovi Scheurovým
Brief an Brigitte and Wolfgang Scheur
Alexandr Kliment

Dopis Wolfgangu Scheurovi
Brief an Wolfgang Scheur
Eda Kriseová

Poděkování (dlouho) neviditelnému příteli
Dank an einen (lange) unsichtbaren Freund
Petr Pithart

Poznámky k zápiskům z Prahy od Wolfganga Scheura Cestou
Anmerkungen zu den Notizen aus Prag von Wolfgang Scheur, Unterwegs
Jiřina Šiklova

Wolf-gang: fantasticke jméno
Wolf-gang: ein phantastischer Name
Ludvik Vaculík

Léta velkého zázraku
Příloha. Korespondence Praha-Hannover 1983
Die Jahre des großen Wunders
Anlage. Briefwechsel Prag-Hannover 1983
Vilém Prečan

Edični poznámka
Anmerkung der Herausgeber

Jmenný rejstřik
Personenregister

Fotografická příloha
Illustrationen


Anotace

Slovo úvodem

Tato kniha chce připomenout málo známou stránku nedávné minulosti a vyjádřit dík, jímž jsou tato země a česká kultura zavázány Wolfgangu Scheurovi. Jeho působení jako kulturního referenta na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze od roku 1981 do roku 1986 bylo ve všech třech sférách – služební, privátní i quazislužební (jednodušeji disidentské) –, velkou vzpruhou a pomocí těm, kdo v oněch „temných dobách“ usilovali o svobodu pro sebe a pro svou zemi.

Vzrušující příběh přátelství, solidarity a služby společné věci se stal čímsi na způsob zázraku, jak to pociťovali jeho protagonisté. Vycházelo to z hloubi Scheurovy osobnosti, z jeho lidské motivace a kategorického imperativu, kterým se cítil zavázán jednat v souladu se svým přesvědčením. Jeho životní krédo, nikdy nevyslovené, ale výrazně se manifestující v činech, mu přikazovalo a dosud přikazuje neúnavně hledat způsoby, jak pomáhat těm, kdož zápasí s útlakem anebo trpí následky diktatur, válek, lidské destruktivity. Neustále prolínání lidských osudů s velkými dějinami způsobilo, že se příběh Scheurovy spolupráce s nezávislými spisovateli a disidenty stal jedním ze základních kamenů, na nichž  po pádu komunismu mohla začít spolupráce demokratického Německa a demokratického Československa.

Mozaika textů v této knize snad pozornému čtenáři dovolí seznámit se se všemi rovinami příběhu, který neskončil odchodem Wolfganga Scheura z Prahy a který jeho pražské působení přesahuje.

V. P. M. U.

Wofgang Scheur: Milníky jeho života

1919
Rodina knihtiskaře Hugo Scheura se stěhuje z Völklingenu (Sársko) do Bonnu.

1921
15. dubna přichází v Bonnu na svět Wolfgang Scheur.

1924
Umírá jeho matka, původem z Alsaska, a zanechává po sobě jedenáct dětí ve věku dvou až dvaceti let.

1936
Ze dvou prázdninových pobytů v severním Walesu na pobřeží Irského moře si přináší zpět do Bonnu duchovní výbavu, která z něho učiní protivníka nacistické ideologie.

1937
Končí studium na evangelickém gymnáziu v Bad Godesbergu.

1937
Prostřednictvím opozičních skautských skupin navazuje kontakt se silnou odbojovou skupinou kolem Richarda Kappena (v Bonnu), která se zabývá plány atentátů proti hitlerovskému režimu.

1937 Aby unikl hrozícímu zatčení, opuští Wolfgang Scheur na podzim Německo, jako politický uprchlík dostává ve Švýcarsku povolení k pobytu na šest měsíců

1938
Koncem dubna je mu odmítnuta žádost o vstupní vízum do Francie; s ochotnou pomocí švýcarských policistů se dostane do Francie přes »zelenou« hranici; cizinecká policie v Paříži mu dává šestitýdenní povolení k pobytu, avšak odmítne je prodloužit; v Paříži se Scheur seznamuje s emigranty nejrůznějšího zaměření.

V polovině června se legálně vrací do Švýcarska, kde navazuje kontakty s německými emigranty a švýcarskými osobnostmi.

Koncem srpna je po překročení povolené doby pobytu vyzván, aby do tří dnů opustil Švýcarsko.

1938
Navzdory hrozbě vypovězení, podporován přáteli, odchází Wolfgang Scheur tajně do Německa, aby přezkoumal použitelnost kontaktních adres ve Vorarlbergu a Mnichově pro budoucí politickou činnost proti nacistickému režimu.

Výsledek rozhovorů na adresách v Mnichově (zubní lékař, advokát, nakladatelství Oldenbourg), které dostal od německých emigrantů, byl zcela negativní; Scheur se vrací přes hory tajně do Švýcarska.

Kvůli ilegálnímu pobytu v zemi se v polovině října ocitá na tři týdny v kantonálním vězení v Curychu; přes úsilí dr. Waltera Kronauera z Curychu bernské úřady rozhodnou o definitivním vypovězení.

10. listopadu je Scheur transportován v doprovodu curyšského kriminálního policisty z Curychu přes Schaffhausen do Singenu v Německu; tam ho v poledních hodinách laxní německý policejní úředník propouští »domů«; místo toho odjíždí vlakem do Kostnice a odchází do ilegality ve vesnicích v okolí Bregenzu.

V oněch listopadových dnech, kdy v Německu hořely synagogy a byly organizovány protižidovské pogromy, rozhoduje se Wolfgang Scheur pokračovat v útěku. Přes Karavanky se dostává do Slovinska.

S porozuměním a vstřícností přijímá Scheura 15. listopadu cizinecká policie v Lubljaně. Poté, co se jeho pas dostává intrikou do rukou německého konzulátu, vystaví mu náčelník cizinecké policie v Lubljaně provizorní dokument s fotografií a razítkem, který mu poslouží jako průkaz totožnosti na další dva roky. Švýcarští přátelé se postarají o kontakty v Slovinsku a Chorvatsku, někdejší přátelé ze školy v severním Walesu vypomohou penězi na první dobu nouze.

1939
V lednu se Scheur přesune ze Slovinska do Dalmácie: ve Splitu se mu dostane pomoci od československého honorárního konzula Velka Smolčiče, jehož česká manželka, rodilá Pražanka, rozmazluje Scheura českými buchtami.

1939
V listopadu, po neúspěšném atentátu na Hitlera v Mnichově, žádá Berlín od Bělehradu vydání pěti německých a rakouských emigrantů, mezi nimi Wolfganga Scheura. Jugoslávie žádosti nevyhoví, »pětka« je však odevzdána k »internaci« místní policii ve Varaždinu.

1940
Jako nejmladší ze skupiny je Scheur v květnu propuštěn z »ochranné vazby« a má přikázaný pobyt v Sisaku.

1940
V polovině června je Scheurovi přikázáno jako »místo stálého pobytu« přístavní město Split; zde mu znovu pomáhá honorární konzul Smolčič.

1940
Vzhledem k zhoršujícím se podmínkám pro život politických uprchlíků v Chorvatsku vydá se Scheur v červenci ještě s jedním přítelem na cestu od Jaderského moře přes Bosnu směrem k řeckým hranicím; v batozích mají jen nejnutnější výbavu.

Cizinecká policie v Bělehradu Scheura v srpnu vyrozumí, že další pobyt v Jugoslávii je vyloučen, protože německé úřady žádají o jeho vydání. Srbské úřady ho nicméně kryjí jako údajného rumunského uprchlíka s židovským jménem. Britský konzul vystavuje Scheurovi a jeho příteli náhradní doklad k cestě do Jeruzaléma.

V září příjezd do britské Palestiny.

Nacistické úřady zbavují Wolfganga Scheura 24. října německého občanství.

1940─1947
Pobyt v zemích pod britskou správou ─ v mandátním  palestinském území, v Egyptě, Keni a Ugandě. Tam sdílí Scheur svůj osud společně s uprchlíky z mnoha zemí Evropy.

1947
Wolfgang Scheur a Richard Kappen se v únoru obracejí na poslance britské Labour Party Michaela Foota, aby jim pomohl při repatriaci do Německa.

Oba dostávají v červenci povolení k návratu do Bonnu ležícího v britské okupační zóně, dorazí však kvůli choleře v Egyptě přes Švýcarsko do Bonnu s několikaměsíčním zpožděním až 2. listopadu.

19471948
Wolfgang Scheur pracuje jako lektor v nakladatelství svého bratra Hanse v Bonnu.

1949
Jakmile vstoupil 23. 5. 1949 v platnost základní zákon Spolkové republiky Německo, Wolfgang Scheur automaticky nabývá německé občanství.

19491950
Léčení plicní tuberkulózy; občasná práce u britské kontrolní komise (CCG) v Bonnu-Bad Godesbergu.

1951
Vstupuje do služeb Spolkového úřadu pro tisk jako lektor politických periodik.

1954
Převzetí do služeb Zahraničního úřadu (ministerstva zahraničních věcí) v Bonnu a jmenování tiskovým referentem na velvyslanectví v Bělehradu.

1957
V právním oddělení Zahraničního úřadu v Bonnu.

1958
Tiskovým referentem na velvyslanectví v Káhiře.

1962
Konzulem pro práci s veřejností na generálním konzulátě v Montrealu.

1967
Tiskovým referentem na velvyslanectví v Den Haagu.

1973
V politickém oddělení Zahraničního úřadu v Bonnu.

1976
Kulturní referentem na velvyslanectví v Ottawě.

1978
V kulturním oddělení Zahraničního úřadu v Bonnu.

1981
V listopadu začíná Wolfgang Scheur činnost jako kulturní referent na velvyslanectví v Praze.

1986
Jako ocenění Scheurových zásluh o českou a slovenskou literaturu mu nezávislí spisovatelé udělují v dubnu Řád české knihy.

WolfgangScheur_LibriBohemiciOrdinem
Řád české knihy (1986)

Po dosažení důchodového věku odchází na konci dubna ze státní služby a stěhuje se z Prahy do Melsungenu.

WolfgangScheur_Melsungen
Wolfgang Scheur s Řádem české knihy v Melsungenu

4. září je Wolfgang Scheur vyznamenán Záslužným křížem na stuze Řádu za zásluhy Spolkové republiky; ve zdůvodnění se uvádí, že jeho činnost v Praze si zasluhuje zvláštní ocenění; využil své funkce také k vybudování mnohotvárné struktury vztahů s opozičními kruhy, čímž posloužil německým zájmům; přiměřeně svému postavení přispěl významným a v politických kruzích uznávaným způsobem k realizaci německé zahraniční politiky.

1990
Je pozván jako host na první veřejné setkání signatářů Charty 77 v Praze 18. března.

1991
Doprovází 8. ledna nově jmenovaného česko-slovenského velvyslance Jiřího Grušu při nástupní audienci u spolkového prezidenta Richarda von Weizsäckera.

1994
18. ledna jmenován čestným členem českého PEN-Centra v Praze.

1995
Vyznamenán 28. října na Pražském hradě Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II. stupně za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

WolfgangScheur_RadTGM
Udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka (28. 10. 1995)

WolfgangScheur_VaclavHavel_TGM
Wolfgang Scheur příjímá z rukou Václava Havla Řád T.G.M.