D184

1981, 2. prosinec, Praha. – Dopis žádající prezidenta republiky o udělení amnestie pro občany vězněné za činnost v občanských iniciativách.

Pane prezidente,

dne 20. 12. 1979 potvrdil Nejvyšší soud ČSSR rozsudek Městského soudu v Praze proti ing. Petru Uhlovi, dramatikovi Václavu Havlovi, filozofovi a matematikovi dr. Václavu Bendovi, novináři Jiřímu Dienstbierovi, novinářce Ottě Bednářové a psycholožce Daně Němcové.^{E1Viz D120 (24. 10. 1979) a D190 (10. 2. 1982). – Vyšetřovací spis StB z přípravného řízení k procesu je uložen v AMV, V-40825 MV: Václav Benda, sv. 1, a. 2; Jiří Dienstbier, sv. 4, Václav Havel, sv. 5, Otta Bednářová, sv. 6, Petr Uhl, sv. 7, Dana Němcová, sv. 9.} Tito občané, členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (Čs. liga pro lidská práva, člen Mezinárodní federace pro lidská práva), byli odsouzeni k vysokým trestům odnětí svobody za činnost směřující k nápravě křivd a dodržování zákonů. Ač rozsudek sám, jeho výše i okolnosti případu vyvolaly rozhořčení ve světové veřejnosti, zvláště mezi stoupenci uvolňování napětí, dorozumění a spolupráce mezi národy, a navzdory tomu, že řada čs. občanů prostřednictvím Charty 77 i mimo ni vyjádřila svůj nesouhlas kompetentním čs. úřadům, k nápravě nedošlo. Naopak, od té doby byla za projevení občanské odpovědnosti, za svobodnou kulturní tvorbu, za šíření myšlenek, za náboženskou činnost, tedy za aktivity nejen nezávadné, nýbrž pro život každé společnosti nezbytné, odsouzena řada dalších občanů, z nichž jmenujeme ing. Rudolfa Battěka,^{E2Viz D172 (20. 4. 1981) a 289 (2. 11. 1984).} Alberta Černého,^{E3Viz D182 (1. 10. 1981).} Jiřího Gruntoráda,^{E4Viz tamtéž.} ing. Jana Litomiského,^{E5Viz tamtéž.} Františka Líznu,^{E6Viz tamtéž.} Drahomíru Šinoglovou,^{E7Drahomíra Šinoglová byla v prosinci 1980 Okresním soudem ve Znojmě odsouzena na 1 rok vězení pro přípravu trestného činu, jehož se měla dopustit rozepisováním děl zakázaných autorů (L. Vaculíka, P. Kohouta a d.). 1. 3. 1982 byla násilně odvlečena od půlročního dítěte k nastoupení trestu.} Josefa Kordíka;^{E8Administrátor farního úřadu v Liberci J. Kordík byl 25. 2. 1981 zbaven státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti a 28. 9. 1981 byl Okresním soudem v Lounech podmínečně odsouzen k 1 roku vězení.} řada dalších je ve vazbě a proti jiným je vedeno trestní stíhání.

Jsme přesvědčeni, že tvrdý postih těchto našich spoluobčanů nepoškozuje jenom jejich osobní integritu a zdraví, jejich rodiny a děti, nýbrž škodí nám všem. Rozděluje společnost na vládnoucí a ovládané, mocné a bezmocné, šíří nevíru v právo a nechuť zasazovat se pro jiné než čistě soukromé zájmy. Prohlubují se, místy již i oficiálně přiznávají, obtíže hospodářské a ekologické, spojené s rozpadem mravních hodnot, narušenou komunikací uvnitř společnosti, korupcí a nepořádkem ve všech oblastech společenského života. To vše bude na nás, na občanech i mocenských složkách, požadovat nové promyšlení základních otázek života člověka a společnosti, obětavou práci a víru v její smysl, ochotu k odříkání, podřízení materiálního blahobytu mravním hodnotám, pozornost a úctu k názorům druhých a vědomí společné odpovědnosti za osudy našich národů. Aby se tyto vklady mohly proměnit v obecné dobro, je třeba svobody.

Jsme si jisti, že propuštění výše jmenovaných (i jiných, na jejichž případy jsme již poukázali) z vězení, zahlazení jejich trestů, ev. zastavení trestního stíhání, by nebylo hodnoceno jako projev slabosti čs. mocenských orgánů, nýbrž jako vítaný příspěvek k trpělivému hledání východisek z krizí současných i budoucích. Zároveň by tento krok v současné situaci napomohl k zlepšení pověsti ČSSR na mezinárodním fóru a podpořil i věrohodnost čs. mírových snah.

Obracíme se proto na Vás, pane prezidente, v tento předvánoční čas se žádostí, abyste přispěl k pokoji a dobré vůli a udělil československým politickým vězňům amnestii.

Václav Malý, dr. Jaroslav Šabata, prof. MUDr. Bedřich Placák, DrSc.
mluvčí Charty 77
Miloš Rejchrt, člen kolektivu mluvčích Charty 77

Zdroj

• Informace o Chartě 77, roč. 4 (1981), č. 12, s. 1.

Pole