IV. sjezd Svazu československých spisovatelů

„Hlasuje se. Jeden proti, dva se zdrželi. Spisovatel PK jde znovu na tribunu a začne číst. Asi po minutě ho vyruší šum. Čte a přitom zahlédá, že se stovky párů očí stáčejí doprava od něho. Čte a přitom už jasně vidí, jak se za předsednickým stolem zvedá bílá košile obepnutá šlemi, jak se mihne sako stržené z opěradla židle, jak se Tajemník Hendrych ubírá mezi dvěma řadami předsednických stolů k lítacím dveřím, čte a slyší jeho dušený, rozčílený hlas: Všecko proserete…! Pak se dveře zahoupají, odchod je dovršen, krize vypukla, krize, jaká tu nebyla, odchod, jaký tu nebyl…“

Pavel Kohout: Z deníku kontrarevolucionáře

IV. sjezdem Svazu československých spisovatelů v červnu 1967 vyvrcholilo napětí mezi konzervativními představiteli KSČ a československými literáty, jež se postupně hromadilo v průběhu 60. let. Tento konflikt se paralelně nesl s celkovým společenským vývojem v zemi, na poli literatury se vázal k nástupu nové, reformně orientované generace spisovatelů, která vnímala svoji úlohu jako otázku odpovědnosti nejen vůči autentické umělecké tvorbě, ale i vůči společnosti. Hlavní třecí plochy s ideologickým oddělením Ústředního výboru KSČ a Hlavní správou tiskového dohledu se vytvořily v pojetí, obsahu a obsazování svazových časopisů (Literární noviny, Tvář, Host do domu), v úloze cenzury a v nemožnosti vyjádřit nesouhlas s vládní politikou.

Sjezd se uskutečnil 27.–29. června v Národním domě na náměstí Míru v Praze. Očekávání konzervativních představitelů strany narušil hned na začátku sjezdu Milan Kundera, který nepřednesl stanovené úvodní slovo, nýbrž vystoupil s úvahou o smyslu kultury malého národa, v níž se kriticky ohradil vůči cenzuře uměleckých děl. Ostřeji navázal Pavel Kohout – ve svém projevu žádal zrušení cenzury, novelizaci tiskového zákona a přijetí manifestu o svobodě slova. Hlavní zlom v již velmi napjaté atmosféře nastal, když sjezdové plénum odhlasovalo, aby Pavel Kohout přečetl dopis Alexandra Solženicyna adresovaný sjezdu sovětských spisovatelů a publikovaný v pařížském Le Mondu. Vedoucí delegace KSČ Jiří Hendrych během přednesu sjezd demonstrativně opustil.

Po tomto zlomu následovala plejáda kriticky pojatých projevů – Karel Kosík, Milan Jungmann, Jiří Šotola, Antonín J. Liehm, Ivan Klíma a Václav Havel, který též přečetl protestní dopis mladé generace filmových režisérů vůči výzvě poslance Pružiny k zákazu uvádění filmů nové vlny. Též byl k závěru sjezdu přečten dopis předsednictva Svazu československých filmových a televizních umělců, jež vyjádřilo podporu spisovatelům a odsoudilo zásahy moci v kultuře. Největší kontroverzi však vyvolal projev Ludvíka Vaculíka s prohlášením "za dvacet let nebyla u nás vyřešena žádná lidská otázka".

Během sjezdu se paralelně konala celá řada porad stranické skupiny sjezdu. Tajemník ÚV KSČ Jiří Hendrych se musel nakonec na sjezd po dvou dnech vrátit. Ve svém projevu označil diskusi za zneužití fóra k útokům na komunistickou stranu a socialismus.

Svaz spisovatelů byl po svém sjezdu ochromen – nebylo zvoleno předsednictvo, ani ústřední tajemník. Následné tresty pro nejvýraznější aktéry byly ve výsledku mírné. Antonín J. Liehm, Ivan Klíma a Ludvík Vaculík byli vyloučeni z komunistické strany, Pavel Kohout vyvázl s důtkou s výstrahou. Jan Procházka byl zbaven pozice kandidáta ÚV KSČ a s Milanem Kunderou bylo zahájeno disciplinární šetření. Jako hlavní mocenská odplata bylo odebrání Literárních novin Svazu československých spisovatelů a převedení pod kontrolu ministerstva kultury a informací.


K padesátému výročí této významné dějinné události, jež předznamenala pražské jaro, s radostí představujeme digitalizační projekt, jehož cílem je volně zpřístupnit výběr z publikací a dokumentů, jež se tematicky vážou ke IV. sjezdu spisovatelů. Hlavními partnery projektu jsou Národní archiv a Památník národního písemnictví, kteří nám poskytli archiválie ze svých fondů a umožnili nám je exkluzivně zveřejnit na našem webu. Velké poděkování patří též doc. PhDr. Karlu Kaplanovi, CSc., Pavlu Kohoutovi, Ivanu Klímovi a Petru Zídkovi za poskytnutí svých textů.

Obsah

Partneři projektu

Národní archiv

Památník národního písemnictví