Demokratická revoluce v Československu 1989–1990

Předpoklady, průběh a bezprostřední výsledky

Praha, 14.–16. 10. 1999

Mezinárodní konference spojená s diskusí u kulatého stolu a diskusním fórem pro veřejnost ve dnech 14.–16. října 1999.

Cílem je bilancovat a sumarizovat výsledky dosavadního výzkumu o zhroucení komunismu v Československu a v celé východní Evropě a dát podnět k další intenzifikaci tohoto výzkumu; poskytnou fórum pro otevřenou vědeckou diskusi o událostech, jejichž historický význam jako mezníku světového i domácího vývoje je bezesporný, a pomoci vytvořit solidní základ pro veřejnou diskusi v době, kdy dané téma bude předmětem mimořádného zájmu.

Projekt konference, která je dlouhodobě připravována od jara 1998), je koordinován se slovenskými, polskými, maďarskými, ruskými a německými vědci, a zahrnuje také přípravu souboru publikací (bibliografie, kronika událostí v letech 1985–1990, nové dokumenty z československých a zahraničních archivů), které budou k dispozici ještě před konferencí.

Organizátoři konference

(jako součást mezinárodního projektu Glasnost ve východní Evropě a v bývalém Sovětském svazu)

The National Security Archive, Washington D.C.
Československé dokumentační středisko, o. p. s. Praha (Dobřichovice)
Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky

Spolupracující instituce

Historický ústav Slovenské akademie věd v Bratislavě
Nadace Milana Šimečky, Bratislava
Česko-ruská komise historiků a archivářů

Sponzorsky se na konferenci podílejí

The Open Society Fund, Praha
Nadace Konráda Adenauera
Nadace Heinricha Bölla
The Simons Foundation, Vancouver

Účastníci

Historici, politologové, přední svědkové událostí konce 80. let, novináři a publicisté. Celkem asi 100 účastníků z české republiky a 30 ze zahraničí (ze Slovenska, USA, Francie, Velké Británie, Německa, Polska Maďarska a Ruska).

Tématické okruhy referátů a diskuse na konferenci

  1. Mezinárodní a domácí faktory vedoucí ke zhroucení komunistického systému a vykročení směrem k demokracii
  2. Průběh politického převratu a antitotalitní demokratické revoluce v listopadu a v prosinci 1989, kdy byly odstartovány systémové změny.
  3. První fáze demokratické transformace od ledna do června 1990 (do prvních svobodných voleb po více než čtyřiceti letech).

Předběžný program

I

Dva dny akademické konference – čvrtek a pátek 14. a 15. října 1999 – pro prezentaci přednášek a diskusi:

Mezinárodní kontext závěrečné fáze studené války:

  • Gorbačovovy reformy, jejich dopad a důsledky
  • od Brežněvovy doktríny k "Sinatrově doktríně"
  • západoevropská a americká zahraniční politika vůči východní Evropě
  • vývoj v Polsku (dohoda u kulatého stolu, volby v červnu 1989, ustavení vlády v čele s Mazowieckým v září 1989)
  • vývoj v Maďarsku (začátek přechodu k demokracii v roce 1989)
  • vývoj v Německé demokratické republice (rostoucí nepokoj, masové útěky přes Maďarsko a Prahu, otevření Berlínské zdi 9. listopadu 1989)

Československý kontext:

  • vynoření se občanské společnosti: občanské aktivity, petiční akce a spontánní demonstrace 1988–89
  • rostoucí zahraničněpolitická izolace KSČ, přestavba na "staročeský způsob" (syndrom roku 1968, pohyb uvnitř KSČ a jejích aparátů)
  • pohyb uvnitř české a slovenské společnosti

Politický převrat a začátek demokratické revoluce v Československu (listopad ─ prosinec 1989)

  • ustavení Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí
  • od pouličních demonstrací ke generální stávce
  • KSČ se postupně vzdává moci
  • vnitřní dezintegrace Komunistické strany
  • emancipace masmédií
  • od "ztroskotanců" k politikům: nástup disidentů k moci

Od demokratického převratu k svobodným volbám:
(povaha, způsob, etapy, akcenty transformace)

  • nový mocenský mechanismus
    kulatý stůl "rozhodujících politických sil"
    OF a VPN v novém systému
    (místo KSČ v novém systému; integrace lidí z KS struktur)
  • revoluční změny v zahraničněpolitické orientaci (otevření hranic, dohoda o odchodu sovětských vojsk, od konfrontace ke spolupráci)
  • právní a ústavní kontinuita a diskontinuita
  • česko-slovenská federace
    česko-slovenské vztahy a kompetence
    český a slovenský nacionalismus
  • parlamentní a vládní tělesa a aparáty, regionální a místní správa
    problémy samosprávy
    charakter Čalfovy vlády
  • zavedení demokratických procedur a občanských svobod
  • svoboda slova a sdělovací prostředky
    (transformace sdělovacích prostředků)
  • politický pluralismus a nová stranickopolitická struktura
  • změna hospodářského systému (vlastnictví, centrální řízení a plánování)
  • přestavba mocenského a státního aparátu
  • společenské změny (školství, sociální sféra, zdravotnictví)

II

Polodenní diskuse u kulatého stolu v sobotu dopoledne 16. října na téma Důsledky Gorbačovových reforem v sovětském bloku (čeští a ruští historici spolu s polskými a maďarskými účastníky) (25–30 účastníků)

III

Polodenní fórum v sobotu odpoledne 16. října pro 200-250 účastníků k seznámení s výsledky konferenci a zodpovězení otázek z pléna.

Hlavním organizátorem projektu a pořadatelem konference je obecně prospěšná společnost Československé dokumentační středisko (ČSDS), nestátní badatelské a dokumentační středisko pro dějiny domácí a exilové antitotalitní rezistence v éře komunistického Československa 1948─1989.

Projekt řídí a organizuje doc. PhDr. Vilém Prečan, předseda správní rady Československého dokumentačního střediska, vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny (jehož byl ředitelem v letech 1990–98), vydavatel časopisu Soudobé dějiny, předseda Českého národního komitétu historiků, spolupředseda Česko-slovenské komise historiků a Česko-ruské komise historiků a archivářů.

Spolupořadateli konference jsou National Security Archive ve Washingtonu a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR; na její přípravě se podílí Historický ústav Slovenské akademie věd v Bratislavě, Nadace Milana Šimečky (Bratislava), Česko-ruská komise historiků a archivářů, Open Society Fund (Praha-New York), Nadace Konráda Adenauera a Nadace Heinricha Bölla.

Dvoudenní konference a kulatý stůl se bude konat v hotelu Duo v Praze (Proseku), závěrečné fórum v přednáškovém sále Rádia Svobodná Evropa v Praze (bývalé Federální shromáždění).

Nad konferencí převzal záštitu místopředseda parlamentu Petr Pithart.

V rámci konference bude jeden panel (2–3 hodiny) organizován jako debata pěti zakládajících členů Občanského fóra. V závěru jednání se debaty zúčastní prezident Havel a bude odpovídat na otázky.

Rozpočet konference zahrnuje:

  • ubytování a stravování účastníků
  • dopravu zahraničních hostů ze Slovenska, Polska, Maďarska, Německa, Ruska, USA, Francie, Velké Británie
  • pronájem konferenčních místností
  • místní dopravu (z letiště a nádraží, uvnitř Prahy)
  • simultánní tlumočení (ruština, angličtina, čeština/slovenština)
  • tisk souboru konferenčních publikací
  • provoz sekretariátu konference
  • závěrečný koktejl (pravděpodobně v prostorách Senátu)

Nabídka pro sponzory:

  • umístění tabule s názvy a logy sponzorů na konferencí
  • prezentace v rozhlasovém a televizním zpravodajství o konferenci
  • prezentace (inzerce) v konferenčních publikacích a informačních materiálech pro účastníky