Zahajovací projev

Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové,

dovolte mi, abych jménem pořadatelů – National Security Archive ve Washingtonu, Ústavu pro soudobé dějiny a Československého dokumentačního střediska – zahájil konferenci Demokratická revoluce v Československu 1989. Všechny Vás srdečně vítám a děkuji Vám, že jste přijali naše pozváni k účasti na předběžné bilanci dosavadního výzkumu o zhroucení komunismu v Československu a v celé východní Evropě.

Těšíme se, že máme mezi sebou tolik kolegů ze zahraničí ze Spojených států, z Ruska, Polska, Maďarska, Německa a z dalších zemí. Doufáme, že s jejich pomocí, na základě srovnání s cestou ke svobodě Polska, Maďarska, NDR a při analýze sovětského kontextu se nám podaří lépe pochopit, co určovalo a charakterizovalo československou podobu roku zázraků před deseti lety. Jsme rádi, že Vás tu máme v Praze mezi sebou. Účast početné skupiny našich slovenských kolegů bezpochyby přispěje k tomu, aby byl podstatněji připomenut slovenský rozměr událostí roku 1989.

Nepříznivá shoda okolností způsobila, že se takřka v posledním okamžiku omluvili oba ředitelé National Security Archive (NSA), Tom Blanton a Malcolme Byrne. Mrzí nás to o to víc, protože to jsou právě oni, kdo stáli u zrodu mezinárodního projektu Openness in Eastern Europe and in the Former Soviet Union, jehož součástí, resp. jedním z výsledků je tato pražská konference.

Smyslem, cílem tohoto projektu je shromáždit a zpřístupnit nové dokumenty a získat nová svědectví k pochopení historického procesu osvobození východní Evropy v gorbačovovské éře, spojení s politikou, jež se označuje slovy perestrojka a glasnost. K realizaci tohoto projektu NSA získal prostředky od velkých amerických nadací a přizval ker spolupráci ruské, polské, maďarské, české a přirozeně americké instituce. Projekt byl odstartován úvodní konferencí v květnu 1998, kde naši američtí kolegové představili rozsáhlý sborník prvořadých pramenů především sovětské provenience, pocházejících především z archivu Gorbačovova fondu v Moskvě, a kde se setkali významní svědkové událostí jak z americké, tak ze sovětské strany. Práce na projektu předběžně vrcholí (třebaže nekončí) sérií tří letošních konferencí, jejichž tématem jsou události roku 1989 ve třech státech střední východní Evropy: Budapešť v červnu 1989, pražská, již dnes zahajujeme, a varšavská, jež se bude konat v příštím týdnu. Každá z těchto konferencí prezentuje svůj sborník dokumentů v angličtině, svou briefing book, jak těmto sborníkům říkáme, což je jedním z příspěvků každého partnera ke společnému projektu.

Konferenci předcházela intenzívní spolupráce. Dostali jsme předem od našich polských a maďarských přátel jejich kroniku událostí, kterou jsme přeložili do češtiny (vyjdou v nejbližších čísle časopisu Soudobé dějiny), a my jsme jim už na jaře letošním roku dali k dispozici první verzi naší kroniky. Vzájemně si poskytujeme dokumenty a v tom nám vydatně pomáhají naši kolegové z National Security Archive. Chtěl bych připomenout jeden pro nás mimořádně důležitý soubor dokumentů, který jsme takto získali – sérii více než šedesáti telegramů velvyslanectví USA v Praze státnímu departmentu ve Washingtonu z listopadu a prosince 1989. Některé z nich naleznete v briefing book této konference. Celá série se připravuje k pozdějšímu knižnímu dvojjazyčnému vydání, v anglickém originále s českým překladem.

Náš český tým, který se účastní práce na projektu, se pokusil podniknout aspoň první kroky k otevření práce na tématu, které u nás zatím bylo zcela mimo pozornost historického bádání: mám na mysli zkoumání politiky československého komunistické vedení v druhé polovině roku osmdesátých letech. Díky velké pomoci státního ústředního archivu v Praze, chtěl bych zde jmenovat za všechny alespoň dr. Alenu Noskovou, získal Ústav pro soudobé dějiny rozsáhlou dokumentaci z fondu ústředního výboru KSČ. Její zpracování si vyžádá delší čas. Formou několika sešitů dokumentů vydaných pro tuto konferenci zpřístupňujeme alespoň ukázky z tohoto fondu, a to v češtině.

Podobně jsme se snažili zaplnit velkou mezeru české historiografie při zkoumání sovětské politiky Gorbačovovy éry. K tomu nám posloužili zveřejněné paměti a studium v archivu Gorbačovova fondu, jemuž jsme vděčni za pochopení a pomoc. Jeden ze sešitů připravených k této konferenci je věnován této problematice.

Jsme šťastni, že jsme našli pochopení u aktérů historických událostí před deseti lety, aby se s námi podělili o svá osobní svědectví a přispěli přímo na konferenci k rekonstrukci dějů minulosti. Vítám je vřele mezi účastníky naší konferenci; budou mít slovo celý pátek, kdy se konference zúčastní prezident Václav Havel a bude k dispozici k odpovědím na naše otázky. Také on zde bude především jako významný protagonista událostí roku 1989, nikoli jako současný politik.

Jako referenti i jako posluchači se účastní konference mnoho předních českých historiků. Pozvali jsme rovněž skupinu novinářů a doufáme, že nám budou i v budoucnu nápomocni při kultivování a rozšiřování historické paměti společnosti. Jsme rádi, že máme mezi sebou mnoho mladých lidí, studentů a doktorandů. Řady účastníků se rozrostly oproti našim původním záměrům, nemohli jsme však a ani jsme nechtěli zájemce odmítnout. Tím spíš, když k úkazům současného politického klimatu v České republice patří, že události roku 1989 nejsou právě nejpopulárnějším tématem v řadách široké veřejnosti.

Obtíže spojené s překonáváním tíživého dědictví padesáti let totalitních diktatur, s vytvářením demokratické politické kultury, s hospodářskou transformací a s překonáváním všeobecné zaostalosti na všech úsecích života státu a společnosti, tyto obtíže jako kdyby zpětně vrhaly stín na převrat a revoluci roku 1989. Setkáváme se s interpretacemi, že by dnešních potíží nebylo, kdyby byli protagonisté, revolucionáři roku 1989 zvolili jinou strategii, dělali jinou politiku. Klidný, pokojný ráz revoluce před deseti lety, onen "samet", je dnes považován za chybu, za provinění, ne-li dokonce za historickou vinu.

Proto je tak důležité analyzovat a rekonstruovat minulost této země na základě pramenů a svědectví tehdejších současníků, a zároveň ji srovnávat s vývojem v ostatních zemích. Také historik je současníkem, ocitá se mezi dvěma nárazníky, minulostí a současností, ale musí zůstat strážcem historického kontextu. Neboť jeho posláním je připomínat a dokumentovat dnešním současníkům, pro které je minulost především bitevním polem současné politiky a současných zájmů, jací byli tehdy před deseti lety, jaké byly jejich zájmy a možnosti, jak smýšleli, co tehdy věděli, jakých výkonů byli tehdy schopni.

Vilém Prečan