Koncepce a osnova

Osudy českého, resp. československého exilu v letech 1948–1989 tvoří významnou kapitolu našich novodobých národních dějin, jež se zde specificky stýkají s dějinami světovými a konkrétně s historií států, které poskytly útočiště většímu počtu československých exulantů. V souvislosti s postupujícím odborným historiografickým zpracováním této kapitoly vyvstává potřeba jejího celkového syntetického přehledu, který by pro badatele i laiky shrnul rozsáhlý dokumentární materiál a přispěl k objektivní reflexi exilu v národním povědomí. Vedle tradiční historické syntézy se nabízí eventualita encyklopedické publikace, jež by v hutných slovníkových heslech zachytila všechny podstatné exilové reálie i biografie významných exulantů.

Koncepce lexikonu vychází jak z aktuální potřeby přehledné slovníkové příručky, zaměřené na vymezenou tematiku, tak z nezbytnosti odborně fundovaného uspořádání rozsáhlé faktografie. Přiklonili jsme se k variantě encyklopedie zpracované vědeckými metodami a zároveň sledující i hledisko popularizační, encyklopedie, jejímž základním cílem bude spolehlivá, podstatná, obsažná a pokud možno celistvá informace.

Encyklopedie československého exilu v letech 1948–1989 je rozdělena do dvou dílů, z nichž první obsáhne věcná, druhý biografická hesla, vždy uspořádaná v abecedním pořadí. Zaměří se na veškerý exil, hlásící se k demokratickému Československu a usilující o jeho obnovu, tedy včetně československy orientovaných slovenských exilových aktivit, organizací, časopisů a osobností. Mimo záběr díla však zůstane slovenský „luďácký“ exil, ideově a politicky navazující na tradici slovenského státu z let 1939–1945; tomu bude věnováno jedno obsáhlé souborné heslo. Chronologické rozpětí slovníku, vymezené únorem 1948 na jedné a listopadem 1989 na druhé straně, nelze chápat striktně: většina exilových organizací, vydavatelství, periodik atd. pokračovala ve své činnosti i po roce 1989/90 a tuto část jejich historie není možno pominout, stejně jako biografie musí zaznamenat „polistopadové“, ale také případné „předúnorové“ osudy mnohých exilových protagonistů. V některých heslech bude třeba zachytit návaznost „poúnorového“ exilu na starší krajanské hnutí, eventuálně na rezidua československého odboje z doby druhé světové války a jejich aktéry (skupina generála Lva Prchaly).

Encyklopedii uvede obsáhlejší historická studie, jež se vyrovná s pojmem a fenoménem československého exilu 1948–1989, s jeho čtyřicetiletou historií i vnitřními problémy, s jeho vztahem ke krajanským komunitám, s rozdíly mezi „poúnorovým“ a „posrpnovým“ exilem a generační směnou v exilových strukturách. Tato studie by měla především postihnout a vyložit procesy a souvislosti, těžko uchopitelné v rámci encyklopedických hesel.

První díl encyklopedie zahrne hesla nejrůznějších československých (resp. českých a slovenských) exilových organizací (politických, profesních, sociálních, kulturních, sportovních), politických stran, jež přenesly svoji činnost do zahraničí, centrálních reprezentativních orgánů exilu (Rada svobodného Československa, Ústředí demokratického exilu), exilových periodik, nakladatelství, vydavatelství a různých specifických institucí (Ústav dr. Edvarda Beneše v Londýně, Masarykův ústav v Torontu), zahraničních rozhlasových stanic, resp. jejich českých nebo československých redakcí, spolupracujících s exilem a personálně obsazených z větší části exulanty, zahraničních podpůrných a humanitárních organizací, poskytujících pomoc československému exilu, a podobně. Jejich protějšek budou tvořit syntetická přehledová hesla, jako literatura v exilu, hudba v exilu, výtvarné umění v exilu, věda v exilu atd., hesla shrnující historii československého exilu v zemích jeho největší koncentrace (exil v Austrálii, exil ve Francii, exil ve Velké Británii, exil v SRN, exil v USA atd.), a konečně hesla postihující různé jevy a problémové okruhy, například odchody do exilu, exil a domov, exil a velmoci, exil a politika détente, česko-slovenský poměr v exilu, česko-německé vztahy v exilu atd.

Druhý díl bude obsahovat biografie pozoruhodných postav československého exilu let 1948–1989. V zásadě jde o trojí typ osobností. Na prvním místě uvede politiky, diplomaty, generály a vysoké důstojníky, novináře, vědce, umělce, podnikatele a sportovce, kteří v různých letech a za různých okolností odešli do exilu a stali se jeho aktivními představiteli. Na druhém místě zaznamená vynikající reprezentanty různých oborů (vědecké specialisty, lékaře, spisovatele, malíře, sportovce), kteří kratší či delší dobu žili a pracovali v exilu, bez ohledu na to, jak či nakolik se angažovali v exilovém společenství. Konečně připomene vybrané aktivisty drobné exilové práce v různých zemích a místech, kteří zatím nejsou uvedeni v žádném lexikonu a svými zdejšími biografiemi budou encyklopedicky „objeveni“. Každé z uvedených hesel zachytí kompletní životopis dané osobnosti, byť často jen ve stručném nástinu; těžiště jeho faktografické výpovědi však bude spočívat v exilovém období konkrétního životního osudu. Druhý díl a zároveň celou Encyklopedii československého exilu uzavře jmenný rejstřík, uvádějící s příslušnými odkazy všechna jména obsažená ve věcných i biografických heslech slovníku; u osob, jež nemají v biografické části díla své heslo (například v případě zahraničních politiků), najdeme v rejstříku alespoň rok narození, případně úmrtí a stručnou charakteristiku činnosti.

Při výběru věcných i biografických hesel se uplatňuje dvojí kriterium: jednak zhodnocení významu, jedinečnosti a přínosu konkrétního fenoménu či osobnosti v rámci exilu, jednak určité formálně systémové hledisko, podle nějž jsou do slovníku zařazeni například všichni někdejší členové československých vlád a poslanci Národního shromáždění, působící v exilu, všechny exilové politické strany a jejich předsedové apod. V případě biografických hesel byla provedena určitá kategorizace, spojená se stanovením průměrného rozsahu hesla u jednotlivých kategorií.

Pracovní verze hesláře obsahuje nyní 540 věcných a 1220 biografických hesel. Rozsah každého svazku by se měl podle předběžných odhadů pohybovat mezi 600–700 normostranami. Přitom vycházíme ze zásady, že by se rozsah díla měl podřizovat vědeckému a osvětovému záměru, informační přesnosti, úplnosti a maximálnímu využití shromážděného materiálu, a nikoliv naopak.

V současné době se pracuje na textech jednotlivých dosud zařazených hesel. Prioritu mají přitom hesla biografická, jichž bylo k 1. březnu 2009 zpracováno 111 a rozpracováno 512. Po celou dobu práce na rukopisu slovníku je možné doplňovat a zpracovávat nová, ve stávajícím hesláři opomenutá hesla.

Redakce zároveň shromažďuje, archivuje a heuristicky vytěžuje výše zmíněné dotazníky, které představují často jediné východisko pro seriózní zpracování konkrétních hesel. Řada respondentů, jimž byl dotazník před časem zaslán, však dosud, někdy přes opakované urgence, dotazník nevyplnila. Redaktoři a autoři encyklopedie proto prosí všechny z oslovených, ale i další osoby, jež mohou vznikajícímu dílu přispět jakýmikoliv relevantními údaji, aby tak co možná nejrychleji učinili.