K nedožitým devadesátinám Bedřicha Loewensteina

Letos v červnu je příležitost opět se vrátit k osobnosti mimořádného člověka, jímž byl historik Prof. PhDr. Bedřich Loewenstein, CSc (20. 6. 1929 – 11. 5. 2017). O jeho životě a díle bylo v uplynulých dvaceti letech mnoho řečeno a publikováno. V roce 1999 vyšel k jeho sedmdesátinám jubilejní spis Překračování hranic aneb zprostředkovatel Bedřich Loewenstein (obsah sborníku). Příspěvky kolokvia uspořádaného k jeho osmdesátinám byly uveřejněny v časopise Dějiny – Teorie – Kritika (2/2009) (obsah kolokvia, příspěvky ke stažení). Rok po L. smrti přinesl časopis Soudobé dějiny blok tří příspěvků In memoriam Bedřicha Loewensteina (obsah čísla 1-2/2018); je to nepostradatelná četba. Rozhovor Kateřiny Čapkové obsahuje životopisné údaje, které nikde jinde nenajdeme. Také články Tomáše Hermanna a Miloše Havelky obohacují do té doby publikované informace o životě a díle B. L. (Soudobé dějiny 1-2/2018, s. 11-51).

Nyní, k nedožitým devadesátinám, vychází česko-německý dvousvazkový jubilejní sborník Evropská civilizace a její problémy (prospekt); byl představen 28. června na semináři Pocta profesorovi Bedřichovi Loewensteinovi (pozvánka na seminář).

Foto Loewenstein

Do naší následující dokumentace jsme vybrali texty o životní pouti a díle Bedřicha Loewensteina, několik dokumentů z jeho pohnutého studentského života na počátku 50. let a několik náhodně vybraných textů z rozsáhlé L. tvorby. Na závěr připojujeme poznámky V. Prečana jak dál při studiu fenoménu Bedřich Loewenstein.

1. Texty o B. L.

2. B. L. o sobě

3. Výběr textů B. L.

A co dál? Zeptali jsme se dlouholetého Loewensteinova přítele Viléma Prečana.

Ptejte se jinak: Co o Bedřichu Loewensteinovi nevíme, co není z jeho díla k dispozici, co všechno v tomto ohledu čeká historiky českého dějepisectví nebo jeho budoucího životopisce? Vyjmenuji alespoň to nejdůležitější a co nejstručněji.

Předně nám chybí něco tak banálního, jako je úplná a systematicky uspořádaná bibliografie L. publikací včetně jeho publicistiky za období 1970 až 2017. V on-line databázi článků evidovaných v bibliografickém centru akademického Ústavu soudobých dějin je pod heslem Bedřich Loewenstein 114 záznamů, zdánlivě velmi mnoho. Jenže podstatná část toho jsou L. recenze, nejméně 20 záznamů jsou příspěvky jiných autorů z jubilejního spisu vydaného k jeho sedmdesátinám v r. 1999. Chybí zde bibliografický záznam o tak významném autobiografickém textu, jako je Retrospektiva, publikovaném v časopise Dějiny-Teorie-Kritika (2/2009).

(Mimochodem, Retrospektiva není jen sebereflexe vlastní životní a profesní dráhy. Svým obsahem dalece přesahuje hranici osobního bilancování, tázání se po vlastní identitě, hledání smyslu celoživotního usilování. Je to také příspěvek k historii duchovního života české či československé společnosti v období od konce druhé světové války i komentář o významu historické paměti. A v neposlední řadě se tu autor přihlásil k morální společenské odpovědnosti intelektuála, jímž je i historik. Svému vyznání, požadavku morální odpovědnosti byl Loewenstein po celý život svými činy věrný.)

Nejúplnější seznam Loewensteinových knižních titulů najdeme pouze v jeho heslu internetové Wikipedie. Zde uvedený titul Kurt Sontheimers Republik (Göttingen: V&R unipress, 2013) asi není v žádné české knihovně), čtenářsky zajímavé knihy jako jsou Pêle-mêle: Loewensteinova abeceda. 500 glos ze zápisníku (Praha, NLN 2007) a Glosy ze zápisníku: Minimyšlenky v abecedním pořadí (2012) jsou podle internetových informací stále ke koupi, ale v katalozích knihoven, kde bychom předpokládali, že jsou všechny L. knihy k dispozici, je nenajdeme.

Také odkaz na obsáhlý rozhovor s B. L. v MF Dnes (v příloze Kavárna) z 15. ledna 2011, bibliografický údaj o rozhovoru Jana Duse a Tomáše Hájka s B. L. v Berlíně 25. května 1992, otištěném v Křesťanské revui (9/1992, s. 206-209), jsem našel pouze v zmíněném heslu Wikipedie (Číslo 9/1992 KR lze v digitalizované podobě najít na internetu). A zde je zaznamenán také bibliografický údaj o dějinách Prahy z pera B. L., vydaných pod pseudonymem Fritz Böhm: 6mal Prag (München, Piper, 1988).

Nejsou k dispozici L. články o československé realitě 70. a 80. let, které uveřejňoval v německém tisku pod pseudonymem K. Andreas, jakkoli je lze v dnešním elektronizovaném světě získat s nevelkou námahou a s minimálními náklady. Nebyla zveřejněna svědectví o L. úloze při zprostředkování kontaktů mezi exilem a „domovem“, k čemuž využíval možnost legálních cest do Československa v 80. letech. Zde je na místě sebekritika: nebyl jsem zatím s to zveřejnit naši vzájemnou korespondenci od roku 1979.

A když je řeč o korespondenci, na tomto poli nás asi čeká nejvíc práce. Nejen v archivní pozůstalosti Loewensteinově, ale také Eberharda Jäckela (1929-2017!), Kurta Sontheimera a Golo Manna. Poctivý životopisec jistě pečlivě vyslechne, co mu o otci řeknou dcery Miriam a Šimona a o dědečkovi berlínský vnuk Immanuel, kterého Bedřich tak miloval. Bohužel se už nesetká s Christine, druhou manželkou, kterou B. L. po svém vystěhování potkal v Berlíně – tehdy vdovec – a s níž strávil víc než třicet let až do své smrti; přežila ho o pouhých šest měsíců, zemřela v listopadu 2017.

Odkazy